Pro míchače v kauze metanol doživotí platí
Pojišťovny chtějí šetřit. Po některých operacích by tak pacienti měli chodit domů druhý den.
Nejvyšší soud potvrdil míchačům metanolem kontaminované směsi Tomáši Křepelovi ze Zlína a Slovákovi Rudolfu Fianovi doživotní tresty vězení. Dopustili se obecného ohrožení. Pravomocný rozsudek zmiňuje nejméně 117 lidí otrávených směsí, kterou vyrobili, z nichž nejméně 38 zemřelo. Obžalovaní podle soudu prokázali zjevnou lhostejnost vůči životům a zdraví lidí a porušili „společenské hodnoty, a to nenahraditelným a (nejen) v České republice dosud nevídaným způsobem“. (ČTK) acienti po operaci křečových žil, hemoroidů nebo kýly dnes stráví v nemocnici několik dnů. Příště by mohli jít druhý den po operaci domů. Myšlenku takzvané jednodenní chirurgie chce ministerstvo zdravotnictví prosazovat už letos v rámci jednání s nemocnicemi. Pojišťovny ušetří, navíc se sníží riziko nemocničních nákaz.
„Rádi bychom, aby se jednodenní chirurgie rozšířila na úkor chirurgie lůžkové,“potvrdila mluvčí resortu Gabriela Štěpanyová. Ministerstvo proto chce finančně motivovat ty nemocnice, které budou jednodenní chirurgii nabízet. Změnu podporují i pojišťovny. „Motivaci k jednodenní chirurgii budeme prosazovat už v rámci probíhajících jednání s nemocnicemi,“uvedl Martin Balada ze Svazu zdravotních pojišťoven.
Jednodenní chirurgie se v Česku dělá ve srovnání se světem málo. Zatímco lékaři v západní Evropě a v USA provádějí v tomto režimu 60 procent plánovaných operací, v Česku je to pouze 10 procent výkonů. Česká chirurgická společnost myšlenku vítá. Ale bojí se, aby změny neprobíhaly zbrkle. Tedy aby se nestalo, že by nemocnice „vyhnala“pacienta domů v den operace, aniž by zajistila péči v případě komplikací.
„Je velký rozdíl mezi jednodenní chirurgií v cizině a u nás. V Americe přijde pacient ráno na operaci, ale odpoledne nejde domů. Přesune se do vedlejší budovy nemocnice hotelového typu, kde ho personál kontroluje. Naše nemocnice takový typ hotelové služby nemají,“říká Vladislav Třeška z výboru chirurgické společnosti.
Pooperační komplikace
typ péče už připravují. „Nemocnice, které usilují o výstavbu nových pavilonů, už plánují část věnovanou právě jednodenní chirurgii, protože s výhledem do budoucna je nepochybné, že bude mít své místo v naší chirurgické péči,“říká mluvčí ministerstva Štěpanyová.
Královsky placený žlučník
a namísto toho se zaměřují na jednoduché, ale přitom z hlediska plateb lukrativní výkony, například laparoskopickou operaci žlučníku. Za ni platí pojišťovna kolem 16 tisíc korun. Přibližně stejnou částku přitom nemocnice dostane za složitou a riskantní operaci břišní aorty – jenže takovou operaci v soukromém zařízení nedělají.
Ještě absurdnější jsou platby za výkony u onkologických pacientů. Například za šetrné odstranění jednoho ložiska metastáz platí pojišťovna jen necelých 400 korun.
„Samotná sonda přitom stojí kolem 25 tisíc korun. Pojišťovny už dlouhá léta platí za tuto účinnou metodu opravdu směšnou částku a zatím tuto chybu nikdo zřejmě nehodlá napravit,“míní Žaloudík.
Podobné absurdity v úhradách má řešit projekt DRG Restart, který by měl odrážet reálné náklady výkonů. Příprava změn už běží několik let, ale zatím stále není jasné, kdy bude hotovo. Podle lékařů je otázka, do jaké míry bude vůle takovou změnu prosadit.
Narovnáním úhrad by totiž soukromé subjekty přišly o lukrativní platby za relativně jednoduché výkony.