Vlci na lovu proměňují Šumavu v divočinu

Jsou chytří. A drží se tam, kde mají dost potravy. Vlci na Šumavě letos překvapili hospodáře, když začali lovit jeleny v jejich přezimovacích obůrkách, kde se paroháči v zimním období shromažďují.

Správa Národního parku Šumava je začala otevírat s předstihem, aby jelenům umožnila před vlky lépe unikat. Smečka se letos projevovala především v západní části Šumavy v okolí Srní a Prášil.

Ochránci přírody teď mají rok na to, aby naplánovali, jak změnit koncepci využívání obůrek.

„Obůrky patří k důležitým zařízením, které na Šumavě slouží k ochraně lesa. Stejně jako regulace počtu jelení zvěře pomocí lovu. Obojí budeme muset podrobit v letošním roce analýze a společně s kolegy z Bavorského lesa připravit plán, jak se přítomnosti vlčí smečky přizpůsobit,“říká mluvčí Správy NP Šumava Jan Dvořák.

Podobných obůrek je v národním parku dohromady deset, mají

Podobně to vidí také onkolog a chirurg Jan Žaloudík. „Operace předpokládají kontroly rány a stavu v následujících dnech, mělo by být jasné, kdo a kde bude řešit časné krvácení z rány, infekce, pooperační bolesti pacienta a omezení hybnosti. Poveze pacienta na převaz druhý den do nemocnice sanitka, nebo se bude muset dopravovat do nemocnice pacient sám?“upozorňuje Žaloudík, ředitel Masarykova onkologického rozlohu od 10 do 60 hektarů a jsou rovnoměrně rozmístěny po celém území nejcennější části Šumavy. Mezi nejznámější patří obůrka Beranky u Srní, kam se pravidelně vydávají pozorovat jeleny i turisté. Další je třeba na Jeleních Vrších, nedaleko Stožce nebo třeba Borových Lad.

Plot? Pro vlka žádná překážka

Přezimovací obůrky slouží tlupám jelení zvěře jako místo, kde v bezpečí přečkají zimu. Lidé tam jeleny přikrmují, aby se zvěř nepohybovala v lesích a neničila stromy loupáním kůry a okusem.

Díky tomuto opatření se škody zvěří snížily a na většině území parku se daří lesy přirozeně obnovovat. Letos v zimě se do těchto míst s velkou koncentrací zvěře dostali i vlci.

„Nebyl to žádný masakr, jak by si někdo s bujnou fantazií mohl představovat, ulovili jen několik kusů zvěře, ke kořisti se navíc vraceli, dokud ji celou nespořádali. Ale obůrky jsme začali postupně otevírat, aby jeleni měli možnost volného pohybu v případě, že na ně vlci zaútočí,“vysvětlil Dvořák. ústavu. Také šéf FN Plzeň chirurg Václav Šamánek varuje, že v bezprostředním pooperačním období může i po nenáročné operaci nastat vážná, život ohrožující komplikace.

„Dokud nemocnice nebudou mít k dispozici doléčovací místnosti a vymezený personál, není možné pacienty posílat ani po zdánlivě banálních operacích domů,“říká Šamánek.

Podle ministerstva zdravotnictví se však některé nemocnice na nový

Jeleni se v zimě shromažďují v obůrkách, kde se krmí. A šumavští vlci už přišli na to, jak se k nim dostat

Obůrky jsou sice oploceny, ale jeleni se v nich drží především proto, že v nich najdou dostatek potravy. Plot ani nebrání přístupu dalším zvířatům.

„Spíše jen vymezuje území obůrek, než aby bránil zvířatům v pohybu. I z toho důvodu nebyl pro vlky jistě žádnou větší překážkou. V obůrkách se běžně pohybují i rysi,“podotýká mluvčí Dvořák.

I když stejné obůrky fungují i na bavorské straně Šumavy, šumavská vlčí smečka se zatím drží pouze v Česku a hranice nepřekračuje. I přesto chtějí ochránci přírody z Národního parku Šumava koordinovat následný postup se svými německými kolegy.

„Existují dvě krajní řešení. Buď obůrky zrušit úplně, nebo jejich oplocení vylepšit tak, aby dokázalo zabránit vstupu ostatních zvířat a jeleny před vlky uchránilo. Zatím jsme na úplném začátku úvah,“míní mluvčí parku.

Lepší jelen než ovce

Ochránci jsou rádi, že vlci dávají v současné době přednost lovu divoké jelení zvěře před napadáním hospodářských zvířat. Právě tím na sebe smečka upozornila loni v červenci, když napadla stádo ovcí na Knížecích Pláních na Prachaticku.

„Všechny kroky, které děláme, zvažujeme s tím, že chceme chovatele co nejvíce před vlky ochránit. Je to například i vytvoření oblasti bez lovu, kde by se ideálně mohla smečka držet a lovit divokou zvěř. Žádné opatření samozřejmě nemůže napadání ovcí a dalších hospodářských zvířat úplně zabránit. Proto jsme s chovateli stále v kontaktu, snažíme se jim vycházet vstříc, informujeme je o pohybu smečky a mohou si od nás třeba zapůjčit i bariéry, kterými svá stáda ochrání,“připomněl Dvořák.

Náročný terén pro lov

V letošním roce odlovili zaměstnanci správy na území národního parku už 1 150 jelenů. Takto rekordní počty zvířat loví už druhým rokem.

Zatím není jasné, jak vysoký bude plán lovu pro příští sezonu.

„Oblast bez lovu vznikne na území, které je většinou bezzásahové a lovit tam bylo dost problematické už v minulých letech. Je tam velmi ztížená možnost pohybu a manipulace s ulovenou zvěří. Na druhou stranu, když desetinu rozlohy parku ponecháme bez lovu, spíše tím podmínky pro lov zhoršíme. Proto bude plán lovu pro příští rok zřejmě o několik desítek kusů menší. Lov je navíc velmi časově náročný,“vysvětluje náměstek ředitele Správy NP Šumava pro péči o lesní ekosystémy Jan Kozel.