Filipíncům svítá naděje: povolí jim legální rozvody?
Převážně katolické Filipíny jsou poslední zemí na světě (nepočítáme-li Vatikán), která zakazuje rozvody.
Manželé si nerozumějí, hádají se, nechtějí už spolu být. To se jistě může stát.
Na Filipínách jsou však rozvody zakázány.
Tedy pokud dotyční nepatří k místní muslimské menšině – na ni se zákon nevztahuje. Platí pouze pro katolíky, jichž je na Filipínách zhruba osmdesát procent.
A tak to křesťané řeší tím, že žijí „načerno“s jiným partnerem (partnerkou), s nímž často mají i nemanželské potomky, zkrátka „utápějí se v hříchu“, jak jim vyčítají kněží. Takové jsou Filipíny, rok 2018. Ovšem je možné, že už brzy se to zásadně změní.
O legalizaci rozvodů se na Filipínách opatrně hovoří už několik desetiletí. Jak vyplývá z průzkumů mínění veřejnosti, počet jejích stoupenců v poslední době sílí a nyní mírně přesahuje padesát procent. Argumentují například tím, že řada žen kvůli tomu zůstává v nechtěném svazku s muži, kteří je týrají.
Ukončit manželství dnes lze na Filipínách dvěma způsoby – oba jsou však neskonale trnité a jaksi polovičaté. Jednak jde o proces tzv. anulování, který ovšem může trvat i řadu let a kvůli nejrůznějším poplatkům je finančně značně nákladný. Důvodem povolení anulace může být třeba skutečnost, že jeden z manželů se nakazil pohlavní chorobou nebo byl k manželskému sňatku donucen násilím.
Pak je tu druhá možnost, rozluka. S ní je ale problém v tom, že na rozdíl od anulování neukončuje manželství a není možné se následně vdát či oženit znovu. Pro obojí je nutné splnit přísné zákonné podmínky.
Už v roce 2000 byl například anulován také manželský svazek prezidenta Rodriga Duterteho. Ten paradoxně patří k velkým odpůrcům legalizace rozvodů, byť jinak ho jistě nelze podezírat z přehnaného respektu ke křesťanským hodnotám. Nyní se v zemi možnost povolení rozvodů dostala vůbec nejdál za řadu let. Návrh zákona prošel přesvědčivou většinou v dolní komoře parlamentu. Teď je však na řadě Senát, který musí schválit doprovodný zákon. A právě v konzervativním Senátu se očekává těžká bitva.
Bašta katolicismu
Nelze se moc divit, že Filipínci se ohledně rozvodů nedokážou rozhodnout. Tamní katolická církev, jež proti nim, ale také třeba proti antikoncepci horuje, se zdá katoličtějčí než sám papež František. V zemi (a rovněž v místní politice) má nesmírně silnou pozici a vliv, byť ústava formálně zaručuje oddělení církve od státu. A jak by také ne – vždyť více než stomilionová ostrovní říše je co do počtu katolíků třetí největší na světě – po Brazílii a Mexiku. Společně s Východním Timorem jsou jedinými asijskými státy s většinou křesťanů.
Argumenty katolického kléru proti rozvodům nedávno shrnul arcibiskup Antonio Javellana Ledesma: „Legalizace něčeho, co je nemorální, protože to odporuje Kristovu učení, to neučiní správným, ale místo toho to učiní horším. Svátost manželství je něco, co je míněno jako celoživotní závazek pro dobro dětí a společenství. Není to už individuální forma svobody, protože manželství je sociální smlouva,“řekl.
Zbraň hromadného ničení
Jeden z filipínských poslanců se vyjádřil, že legalizace rozvodů je jako dát manželským párům zbraň hromadného ničení, kterou mohou užít jeden proti druhému dokonce i kvůli malicherným manželským problémům.
Tak výbušná je nynější filipínská debata.
Podobně dlouho se legalizaci rozvodů bránila také téměř stoprocentně katolická Malta. V roce 2011 se však její obyvatelé v referendu vyslovili pro rozvody.