Motorové čluny čeká další omezení

Tomáš Cafourek redaktor MF DNES

na rekreačních vodních plochách se už začalo promítat i do statistik bezpečnosti, které plavební správa eviduje. Největší nárůst nehod včetně nejzávažnějších se po řadě klidnějších let objevil v sezoně 2015, kdy se jejich počet oproti předchozímu roku zdvojnásobil. Současně s tím rozvolnilo ministerstvo dopravy pravidla pro provoz motorových lodí a skútrů. Vyhláškou, která platí od dubna 2015, umožnilo na vodních plochách, jako jsou přehradní nádrže, velké rybníky nebo na dolním toku Vltavy a Labe jízdu motorových lodí bez rychlostního limitu, pokud se nepřiblíží na 25 metrů od břehu. V některých případech je pak limit stanovený na 50 metrů.

Problém je také hluk

Opatření si kromě obavy o bezpečnost plavců a dalších uživatelů vody vysloužilo kritiku kvůli hluku a obavám, že milovníci rychlých člunů pobyt u vody znechutí ostatním lidem. V Praze například požadovaly omezení rychlé jízdy veslařské svazy v čele s Českým olympijským výborem a poukazovaly na situaci, kdy se mezi trénujícími sportovci proháněli řidiči vodních skútrů. Plavební správa proto v létě 2016 rychlou jízdu v Praze na Vltavě zakázala na dvou místech. První úsek platí od plavební komory Praha-Štvanice a končí u železničního mostu na Výtoni. Od Výtoně pokračuje asi kilometrový úsek bez rychlostního omezení a od Stadionu vodních sportů na Císařské louce až po Barrandovský most platí druhý úsek s omezenou plavbou.

Zatímco přelom let 2014 a 2015 znamenal nárůst nehodovosti na řekách, vloni se počet nehod významně snížil a na českých řekách a přehradách se neuskutečnila jediná vážnější nehoda, která by měla na svědomí lidský život nebo někoho připravila o zdraví. Celkem plavební správa za loňskou sezonu zaznamenala jedenáct nehod lodí, které se podle Němcové navíc obešly bez významnějších škod na majetku.