Město zuřivého reportéra
Inspiraci k práci bral Egon Erwin Kisch na fotbale, z telegramů i v kriminále
Jan Bohata redaktor MF DNES
Nehynoucí pomník pozapomenutým pražským zákoutím, postavám a příběhům z počátku 20. století vystavěl Egon Erwin Kisch. Znamenitý reportér, fejetonista a vypravěč zemřel 31. března 1948 ve svém oblíbeném městě.
„Praha byla pro Kische nejen východiskem cest do světa a místem věčných návratů, ale i městem, s nímž poměřoval skoro vše, co kde viděl a objevil,“charakterizovala novináře Viera Glosíková, vedoucí katedry germanistiky na Pedagogické fakultě Univerzity Karlovy.
Od všeho něco
redaktor plátku na titul proto dopsal Erwin.
Kladný vztah k vykořeněným osobám z okraje společnosti a cit pro novinářské řemeslo Kisch brousil jinde – v posádkové věznici Albrechtských kasáren (dnes Justiční palác na náměstí Kinských). Tam si za porušování subordinace během roční vojny odseděl 160 dní.
„Zvědavě a okouzleně jsem naslouchal hovorům ze sfér, o nichž jsem dosud jen četl v novinách. Spoluvězni si vysvětlovali rozličné praktiky použití paklíčů, bavili se o polosvětě putyk a sdružení pasáků,“popisoval Kisch inspiraci věznicí.
Na jaře 1913 pak rakousko-uherská armáda prožila velkou aféru. Ve vídeňském hotelu Klomser se na rozkaz nadřízených zastřelil plukovník Alfréd Redl, důstojník štábu pražského armádního sboru a „Evidenzbüra“, c. a k. vojenské zpravodajské služby.
Od prohry ve fotbale až k bytu důstojníka