Ivan Mládek: Já a metalový Jožin
Byl to trochu šok postupně přecházející v davové nadšení, když baskytarista Robert Trujillo na koncertu americké heavymetalové kapely Metallica začal brnkat známou linku a následně snaživou češtinou zpívat „jedu takhle tábořit Škodou 100 na Oravu“.
Jožin z bažin, legendární skladba Ivana Mládka a jeho Banjo Bandu, dostal vyprodanou pražskou O2 arenu do varu a na refrén se k Trujillovi a Kirku Hammetovi, jenž jej doprovázel na kytaru, publikum sborově přidalo. Pořadatelé z Live Nation o tom neměli předem tušení, a stejně tak ani autor skladby. Metallica si Jožina z nějakého důvodu vybrala sama. „Nic jsem nevěděl, ale už mi to kamarádi volali, takže jsem si pustil záznam. Já se v heavy metalu nevyznám, ale samozřejmě mě těší, když si moji písničku vybere takto známá kapela,“komentuje pondělní koncert Mládek.
Miliony to nepřinese
Záznam z vystoupení na YouTube vyvolal nadšení Čechů, stejně jako pochopitelné nepochopení cizinců s odsudky typu „tohle je smrt metalu“. I sám Mládek je zdrženlivý. „Rozhodně bych Jožina neoznačil za mezinárodní hit, to je přehnané,“směje se. „Ale je to prostě legrace, která se očividně hodí do každé muziky. Tak proč ne?“
Ostatně, Jožin z bažin zahájil své „světové tažení“už před lety. „Vybrali si ho do anglické pohádky s Keirou Knightley, to mi udělalo radost. Potom se objevila ta bláznivá ruská verze, tak proč by si ji nezahráli i Američané, že?“říká Mládek. Přidává k tomu ještě cestovatelskou historku o Eskymákovi, který neuměl ani rusky, jen urgujsky nebo nějakým podobným okrajovým jazykem. „Na zmínku o Česku se však postavil a odzpíval Jožina perfektní češtinou.“
Mimořádně populární je píseň v původním videoklipu doprovázená komickým tancem Iva Pešáka také v Polsku. A právě sousední zemi dává Mládek za příklad, když odpovídá na dotaz, zda si po koncertu Metalliky pohlídá u Ochranného svazu autorského své tantiémy. Přece jen vyprodaná O2 arena, navíc podle pořadatelů s historicky rekordní návštěvností, to už je něco.
„V tom Polsku měl Jožina jako vyzvánění na telefonu snad každý, tak jsem si říkal, že na mě musí čekat miliony. Ve skutečnosti mi přišlo osm eur,“říká, ale hořkost prý necítí. „Já jsem nad podobné věci už povznesený, o peníze nejde. Těší mě, když ta píseň dělá lidem radost, a o to se ostatně snažím i sám na koncertech.“(vah)