Tři obálky, jedna anketa

Sociální demokracie už jedno referendum pořádala v roce 2014. Socialisté si pochvalovali, že nešlo ovlivnit.

Členové ČSSD hlasovali poštou. Strana pokládala tři otázky týkající se stanov. Ptala se například na to, jestli se má omezit kumulování funkcí.

Straníci, kterých bylo přes 20 tisíc, dostali každý domů dopis v obálce. Když ji otevřeli, našli další dvě obálky a hlasovací lístek. Jedna obálka byla volební a jedna už nadepsaná adresou centrály. Volič vyplnil lístek, dal do volební obálky a vedle ještě vyplnil formulář se jménem a podepsal ho. To vše dal do druhé obálky a poslal. „V Lidovém domě se sešla komise, do níž byl z každého kraje nominován jeden člověk,“vypráví člen této komise. Podatelna Lidového domu zaevidovala došlé obálky, ale neotevírala. Komise je pak otevřela a ověřila totožnost voličů. Poškozené obálky se vyřazovaly. Pak komise dala na hromadu pouze lístky bez jmen voličů, aby bylo hlasování „tajné“, a po dvojicích je sčítala. Referendum však mělo nevýhodu. Trvalo dlouho. (jp)

Kromě toho, že se některým nepodařilo napoprvé hlasovat, středočeské referendum naznačilo několik problémů, s nimiž musí vedení ČSSD počítat. Zaprvé se ho zúčastnilo jen 284 členů, což bylo asi 23 procent tamní členské základny.

A hlavně na otázku, zda by strana měla vládnout s obviněným premiérem Andrejem Babišem, jen 50,4 procenta středočeských sociálních demokratů odpovědělo, že ano. Zbylí byli proti.

A to se ještě vedení ptalo, jestli by měla ČSSD vstoupit do vlády s premiérem Andrejem Babišem za předpokladu, že nebude mít možnost ovlivňovat vyšetřování svých kauz. Že by Babiš nebyl premiérem, nepřichází pro ANO v úvahu.

Vedení ČSSD taky nyní chce alespoň ministerstvo financí nebo vnitra. Nálady mezi sociálními demokraty však příliš neukazují, že by tato náplast byla dostatečná.

Část členů se navíc obává, že hnutí ANO pouze využije ČSSD k tomu, aby Babišova vláda ve Sněmovně získala většinu, a pak bude nadále spolupracovat s SPD.

Moderní, levnější, rychlé

Pro ČSSD by to bylo první celopartajní elektronické referendum, dosud se v takovémto rozsahu hlasovalo jen korespondenčně.

Například v roce 2014, kdy více než jedenáct tisíc straníků odeslalo do Lidového domu svůj souhlas či nesouhlas s novými stanovami.

Většina sociálnědemokratických poslanců oslovených MF DNES však i přes pochyby preferuje elektronické referendum. Třeba olomoucký poslanec Antonín Staněk kvůli rychlosti a nižším nákladům. „Žijeme v 21. století a my jako politická strana bychom se tak měli chovat,“přidává se k němu moravskoslezský Tomáš Hanzel.

Hlavním zastáncem elektronického referenda je předseda ČSSD Jan Hamáček. „Dodavatelská firma samozřejmě slíbila, že udělá maximum, aby to bylo bezpečné. Ale pokud budou nějaké pochybnosti, tak se můžeme vrátit k tomu papírovému řešení,“reaguje na pochyby, které ze strany zaznívají.

Referendum bude zajišťovat firma, se kterou má Lidový dům již zkušenosti. Technicky by to celé mělo vypadat tak, že si ČSSD nechá vytvořit speciální web, na němž bude mít každý možnost po vložení svého unikátního kódu hlasovat. Kód každý z více než 20 tisíc členů dostane poštou.

„Požádal jsem o softwarové řešení, protože do budoucna by sociální demokracie měla mít schopnost elektronické hlasování využívat,“zdůvodňuje Hamáček, proč prosazuje elektronickou formu. Navíc by tato možnost měla být podle něj o několik set tisíc levnější.