Brežněvova žebírka i Ulbrichtův mozeček

MOSKVA Před padesáti lety českoslovenští komunisté přijali akční program, kterým začalo takzvané pražské jaro. To vzbudilo v Moskvě obavy z liberální infekce, která by se mohla rozšířit i do Polska, Maďarska a na Ukrajinu. Přístup sovětských jestřábů ovlivnil i jejich antisemitismus, napsal ruský zpravodajský web Gazeta.ru.

Na jaře 1968 Alexandru Bovinovi, pracujícímu na ústředním výboru sovětských komunistů, známí přivezli z Československa hospodský jídelníček. Vyjímala se na něm játra Jánose Kádára, žebírka Leonida Brežněva, mozeček Waltera Ulbrichta, jazyk Wladyslawa Gomulky a vejce Todora Živkova.

Cenzura v tehdejším Československu padla nejen ve sféře restaurací a jídelen. Před srpnem 1968 věci dospěly až ke zveřejňování Brežněvových karikatur, napsala Gazeta.ru.

Strach z dominového efektu

Brežněv říkal Alexandru Dubčekovi, že samostatnou politiku Čechoslováci nemají a ani nemohou mít. Protože Československo patří k území, které osvobodil sovětský voják – a „hranice těchto území jsou naše hranice“. Již rozdrcení maďarského povstání v roce 1956 předvedlo, jak je s to konat Sovětský svaz, a to i za destalinizace. Stejně, jako byl Sovětský svaz nemyslitelný bez Ukrajiny, byl nemyslitelný i bez Československa, Maďarska a Polska. Bez těchto zemí nemohl existovat východní blok.

Ztratit Československo pro tehdejší sovětské vedení znamenalo ztratit vše. Mohlo to spustit efekt padajících kostek domina. Členové politbyra rychle pochopili, že se nové vedení Československa nehodlá postavit demokratizaci zdola. Tak zorganizovalo „bratrskou pomoc“. (ČTK)