Fondy EU s podmínkou
Německo chce nově podmínit unijní peníze dodržováním pravidel právního státu.
Luboš Palata redaktor MF DNES
Čím méně demokracie a právního státu, tím méně peněz z rozpočtu Evropské unie. Před květnovým začátkem vyjednání o novém sedmiletém rozpočtu Unie, jehož startovním výstřelem se stane návrh Evropské komise, sílí v členských zemích tlak na to, aby byla po roce 2020 výplata peněz z některých fondů podmíněna dodržováním demokracie a právního státu.
Tedy pravidel, která v podobě takzvaných Kodaňských kritérií musí splnit každý zájemce o vstup do EU. Ale s nimiž jsou podle unijních orgánů některé státy, především Polsko, Maďarsko a nejnověji Rumunsko na štíru.
Lisabonská smlouva sice má článek 7, podle něhož může být takové zemi odebráno hlasovací právo. To je ale na dlouhé lokte a především s tím musí souhlasit všechny ostatní státy EU. A v situaci, kdy takových zemí je hned několik a vzájemně se, jako poslední dva roky Maďarsko a Polsko, podporují, je takový krok neuskutečnitelný. Podmínění výplaty peněz z fondů EU se jeví jako účinnější, rychlejší a efektivnější prostředek.
Návrh na podmínění výplaty peněz z fondů, který v rámci Evropské komise pomáhá prosazovat i unijní komisařka pro spravedlnost Věra Jourová, získal podle německého týdeníku Der Spiegel minulý týden „širokou podporu“. Velmi důležité, možná nejdůležitější, je ale stanovisko největšího plátce do unijní kasy, Spolkové republiky Německo. I v nové spolkové vládě premiérky Angely Merkelové začíná podle týdeníku tento názor výrazně převažovat. „Evropská unie je společenství hodnot, a ne jen jednotný trh,“cituje Der Spiegel Michaela Rotha, státního tajemníka ministerstva zahraničí. „To se musí projevit i na rozpočtu EU,“uvedl Roth a jednoznačně dodal, že všechny členské státy jsou povinny dodržovat zásady právního státu. „Pokud se tak neděje, musí to mít dopad také na poskytování finančních prostředků Evropské unie,“dodal Roth, jehož stanovisko podle týdeníku v novém kabinetu převažuje. „Argumentace je jednoduchá. Když už je Německo, mAďArský premiér jak dalo najevo, připraveno do budoucna více přispívat do rozpočtu EU, pak chce Berlín také mluvit do toho, jak se peníze budou utrácet,“uvádí týdeník.
Česko není proti
migrantů,“dodává Denková. A konstatuje, že ani česká vláda se proti tomu nestaví. „Česká republika nemá problém se zavedením podmínky, která by čerpání evropských peněz spojovala s kvalitou právního státu,“citovala ČTK premiéra Andreje Babiše na summitu EU na konci února.
Ale ani Polsko tento požadavek jednoznačně nezamítlo. Polský premiér Tadeusz Morawieczki však oponuje, že není jasné, podle jakých kritérií by se dodržování státu práva měřilo a kdo by rozhodoval o tom, že členská země tyto zásady porušuje. Maďarský premiér Viktor Orbán v souvislosti s novým rozpočtem EU připomněl Německu, že země Visegrádu, tedy Česko, Polsko, Slovensko a Maďarsko, jsou největším obchodním partnerem Německa. „Nebudeme si klekat před penězi z Unie,“prohlásil Orbán a obhajoval právo státu unie na své vnitřní reformy po svém.
Jiným argumentem, který používá i Andrej Babiš, jsou velké zisky západoevropských koncernů z jejich aktivit ve střední Evropě.