Bez medaile nemá smysl pokračovat
Trenér Josef Jandač o své budoucnosti u reprezentace i o možných nástupcích
Robert Sára hokejový reportér MF DNES
okejová reprezentace dnes v Příbrami načne sérii 10 zápasů, které během měsíce napoví, jací hráči se objeví na květnovém mistrovství světa. Jenže víc než krystalizující sestava pro Dánsko se teď řeší, zda i po šampionátu zůstane kouč Josef Jandač. Vyprší mu smlouva, zajímá se o něj bohatý ruský klub z Magnitogorsku. Sám v rozhovoru pro MF DNES říká: „Panu Královi (šéfovi
jsem říkal, že pokud se nepřiveze medaile, nemá cenu, abych tam dál byl.“
Jak je to se zájmem z Ruska?
Upřímně ta chuť tam je. Práce u národního týmu je nejvíc, baví mě, s realizačním týmem jsme se sehráli. Není to tak jak napsal jeden sportovní deník že už si dávám inzeráty, abych našel práci. Já nejsem pod tlakem, abych musel skákat z angažmá do angažmá. Kdybych ale měl pokračovat u národního týmu, tak k tomu musí být konstelace. Jestliže jsme z žádné akce nepřivezli medaili, hodnotí se to jako neúspěšné období a musí přijít někdo, kdo to zkusí místo mě. Hotovo. Panu Královi jsem říkal, že pokud se zase nepřiveze nic, nemá cenu, abych tam dál byl.
Co byste dělal?
Zájem o mé služby je, za což jsem samozřejmě rád. Ale teď nic nemám, takže vidím i variantu, že bych si dal rok volno, načerpal bych síly. Teď mi běží kontrakt u národního týmu, to je podstatné. Je tu kontakt z Ruska, takže je třeba si s nimi sednout ke stolu a říct si co a jak.
Počká tedy šéf svazu na to, jak dopadne mistrovství?
Tak jsme si to neřekli. Jestliže jsou další kandidáti, řeší se nějaká persona, která by tam šla, tak i kdyby z Dánska byla medaile, sbalím se a jdu. V případě, že by vyjednávání nedopadla, oslovení koučové nebyli uvolněni a pan Král by přišel, že já „zbyl“, tak můžu být určitá pojistka. Pro mě je ale důležité, že nám teď začínají zápasy před mistrovstvím světa. Samozřejmě si po něm můžeme podat ruce a rozejít se. Můžu se vydechnout, nadechnout, podívat, jak nám vzkvétá příroda. Není to tak, že bych neměl na rohlíky, tlačila mě hypotéka. Jde o to, aby další kroky měly smysl. Aby oboustranná spolupráce měla význam, aby mě bavila.
Sám jste řekl, že práce u reprezentace vás baví, že smysl má.
Nás teď čeká mistrovství, které je pro nás náročné z hlediska rozlosování. Hrajeme třikrát dva zápasy ve dvou dnech. Když vypadneme ve
čtvrtfinále, tak budeme krásná pomazánka na chleba pro určité lidi. Takže nemusí být vůbec chuť v tomto prostředí pokračovat.
Před olympiádou jste jako kouče chválil Martina Straku. Kdyby se Tomáš Král ptal, doporučil byste ho jako nástupce?
Už jsem mu to řekl. Martin je pro mě člověk, který pro český hokej udělal hrozně moc. Který jen nesedí u stolu a nekibicuje. Plzeň hraje dobrý hokej a jeho si vážím jako hráče i jako člověka. Má sice málo odtrénováno, ale má za sebou bohatou hráčskou kariéru. Kdyby si kolem sebe sestavil dobrý realizační tým, tak si myslím, že je to správný člověk. Líbí se mi i Venca Varaďa. Poznal jsem ho na trenérských radách a musím říct, že je to kluk, který by měl prostor dostat. Že ho svaz jmenoval ke dvacítkám, je dobrá volba, nabere tam zkušenosti.
Zůstal byste následovníkovi k dispozici? Sám jste toužil po tom, aby vám předchůdce Vladimír Vůjtek dělal konzultanta.
Mně pomohlo, že jsem měl u reprezentace dvouletou zkušenost jako asistent Vládi Růžičky a roční u Vládi Vůjtka. Neskočil jsem do toho rovnýma nohama. Vybral jsem si velmi dobrý realizační tým. Když ho svaz oznámil, byla vlna nadšení. Pak přišla první akce a byli jsme kritizovaní, že se nevejdeme do autobusu. Takže pokud po mně přijde člověk, požádá mě o radu, tak v žádném případě neodmítnu. Nejsem blb, který by nepřál tomu, kdo po mně půjde. Vážím si, že dělám český nároďák, takže nechci dělat loučící rozhovory. Člověk nikdy neví, jestli se nějakým kolečkem nedostane zase zpátky. Ale taky třeba už tuto práci nikdy dělat nebudu.
Pojďme k mistrovství světa. Řada hráčů, která byla na olympiádě, se už omluvila. Nastane na turnaji generační obměna?
Máme poměrně hodně mladé mužstvo a v extralize ve hře už jen čtyři týmy. Když vypadne Hradec, tak Cibulskise (Lotyš) a Gregorce (Slovinec) asi brát nemůžu. Výběr není tak široký. A je to dobře. Ať ti mladí kluci jdou a chytí šanci za pačesy. Aspoň se to ukáže v plné parádě. Už před sezonou jsem říkal, že v olympijské nominaci vsadím na zkušenost a na mistrovství to bude spíš mladší verze. Dřív byla olympiáda o hráčích z NHL a mistrovství pak o hráčích z Evropy. Teď je to obráceně. Ale fakt je ten, že my v NHL takové zastoupení nemáme. Navíc hráč nesmí být v play off, musí projít zdravotní prohlídkou a ještě nepředpokládám, že by se hráči bez smlouvy hrnuli do nároďáku. To, že loni jel Pastrňák bez podepsaného kontraktu, bylo unikum.
Jak to vypadá s nominací brněnského Nečase? Čekali jste na informaci Caroliny, jestli si ho po konci tuzemské sezony nestáhne.
Zatím stále nevíme. Oni taky budou čekat, jak dlouho bude Brno ve hře. A má to rozjeté na finále. Asi kdyby hráli déle, tak by ho nezvali. Já toho kluka do přípravy pozvu, až Brno vypadne, či až znovu zvedne pohár.
Co další mladíci, kteří v sezoně okusili NHL? Chlapík z Ottawy a Chytil z Rangers?
I tyto kluky bychom rádi pozvali. Máme dva turnaje Euro Hockey Tour, takže bychom rádi zátěž rozložili a dali prostor mladým, ať se ukážou. Je šance, že už by hráli v Pardubicích. Řešíme, aby je týmy NHL po konci základní části nedávaly na farmy, ale uvolnily je a oni měli delší čas na aklimatizaci. Rádi je uvidíme, ale zároveň jim nedávám jistotu mistrovství světa. Jsou jiní hráči, které pozvu, aniž bych je musel zkoušet.
Každý turnaj asi chcete vyhrát. Ale s ohledem na možný konec bude teď motivace na MS větší?
Ta je obrovská, ať mi končí smlouva, nebo ne. Asi by byl větší klid pro práci, kdyby se nějaká medaile už získala, a furt se to nevalilo před námi. Na druhou stranu můj ksicht je už trochu profláknutej, a když se dostanu mezi lidi, tak mě docela potěší, že spíš říkají, že jsme hráli dobře a nedá se nic dělat. To mi přijde povzbuzující, než od pár lidí slyšet pořád to samé. A nemít reálný pohled, že se teď český hokej nachází v nějakém období. Pro mě je důležité, abychom po šampionátu měli zameteno před vlastním prahem. Že jsme tomu dali maximum. Že až dostanu otázku, co bych udělal jinak, protože tu dostávám od novinářů po každém turnaji, tak abych odpověděl: „Nic, všechno bych udělal stejně.“To je pro můj vnitřní pocit hrozně důležité. Nechci odcházet a naštvaně si říkat: „Ku..., to jsem měl udělat jinak.“
Zpět na začátek. Zajímá se o vás Magnitogorsk, takže můžete být koučem respektovaného klubu, což je oceněním vaší práce.
Ano, patří mezi top týmy celé KHL, má ambice. Vždycky je lepší, když se o vás zajímá takový klub, který má hráčský kádr, skvělé zázemí. Zase je to tlak a výsledky se chtějí hned. Zatím ale nikde nejsem, koukáme hodně dopředu, protože za pár dní, týdnů se může psát, že Jandač nikam nejde. Že bude v létě koukat doma na zahradě, jak mu tam rostou kytky.
Ale to taky může být krásné, ne?
No, ježíšmarjá!