Kde bydlí premiéři
Výročí 100 let vzniku republiky otevře i místa, kam se lidé podívali jen výjimečně
Robert Oppelt reportér MF DNES
rezident má Hrad a Lány, svá oficiální sídla mají i šéfové vlády nebo parlamentu. Od tohoto víkendu má veřejnost šanci nahlédnout do některých objektů sloužících jako rezidence a reprezentační prostory těchto vysokých ústavních činitelů. Letos poprvé to nebude jen ve vybrané dny, ale pravidelně po celou sezonu. Už dnes mohou lidé navštívit třeba monumentální Kramářovu vilu.
„Vila, reprezentační prostor předsedy vlády, bude otevřena od dubna do října každou sobotu. Zvýšený počet dnů otevřených dveří pro veřejnost oproti minulosti je příspěvkem k jubilejnímu roku 100. výročí vzniku Československa,“sdělil vedoucí Úřadu vlády Radek Augustin.
Vila nese jméno prvního československého předsedy vlády Karla Kramáře, který si ji postavil jako své soukromé sídlo ještě v době před první světovou válkou. Unikátní stavba, ve které se dochovala řada jedinečných interiérů, je od roku 1998 rezidencí českých premiérů.
Objekt neslouží jen k reprezentaci, většina premiérů zde alespoň část svého mandátu bydlela, naposledy od loňského srpna do půlky prosince minulý premiér Bohuslav Sobotka. Vila bude zpřístupněna každou sobotu. První návštěvníky dnes provede přímo současný „pan domácí“, premiér v demisi Andrej Babiš.
Otevřou i vilu v Sezimově Ústí
Otevřeno bude i jinde, Úřad vlády zpřístupní i další ze slavných objektů, vilu Hany a Edvarda Benešových v Sezimově Ústí. Ta byla postavena mezi léty 1930 a 1931 dle návrhu architekta Petra Kropáčka jako soukromé sídlo tehdejšího ministra zahraničí. Podle jejich představ měl dům připomínat venkovská stavení na jihu Francie.
Během 2. světové války sloužila jako vojenská škola a poté internát pro těhotné ženy. Po návratu manželů Benešových z exilu došlo v letech 1945 až 1948 k její renovaci. Po smrti Hany Benešové v roce 1975 byl dům smluvně převeden do majetku Úřadu předsednictva vlády ČSSR. Ten objekt opět zrekonstruoval a z rodinné vily se změnila v rezidenci vlády.
Pro návštěvníky zde bude otevřeno vždy od pátku do neděle, v pátek bude vila sloužit vzdělávacím programům pro školy, v sobotu a v neděli veřejnosti.
Úřad vlády spravuje i další památkové objekty, tam se návštěvníci zatím mají šanci dostat jen při mimořádných příležitostech, třeba Lichtenštejnský palác na pražské Kampě nebo Hrzánský palác na Hradčanech.
Nicméně tento úřad není jediný, kdo má ve své správě zajímavé vily sloužící k reprezentaci nebo bydlení. V areálu pražského Hradu jsou hned dva takové objekty. Zatímco Lumbeho vila slouží jako rezidence prezidenta republiky, prezidentský domeček v Královské zahradě, kde bydlel třeba Edvard Beneš nebo Gustáv Husák, je nyní prázdný. „Rezidence v Královské zahradě se připravuje na rekonstrukci, v rámci které zde vzniknou dva samostatné apartmány a společenské prostory,“vysvětluje mluvčí Správy Pražského hradu David Šebek.
Vily pro předsedy
Své vily mají v Praze i předsedové obou komor. Předseda Sněmovny Radek Vondráček obývá byt v 1. patře funkcionalistické vily na pražské Ladronce. Podle historika architektury Zdeňka Lukeše patří bílá funkcionalistická vila ke skvělým příkladům meziválečné avantgardní architektury. Luxus pro politiky Před Vondráčkem tu bydlel třeba Václav Klaus nebo Jan Hamáček, naopak Miroslava Němcová bydlení ve vile odmítla. „Když mi to čas dovolí, jdu se projít do okolí, například do parku Ladronka, je to úžasné místo na aktivní odpočinek,“řekl Vondráček.
Svou vilu v Sušické ulici na pražské Hanspaulce má i předseda Senátu. Ta je ale přitom už několik let neobydlená. „Vila je zakonzervovaná. Záměrem je minimalizovat výdaje na údržbu, ale zároveň zachovat vilu pro případné budoucí předsedy, kteří by měli zájem o její využívání. V současnosti se vzhledem k jejímu stavu nevyužívá ani k reprezentaci,“uvedla tisková tajemnice předsedy Senátu Eva Davidová. I tahle vila měla slavné nájemníky, někdy se jí říká Štrougalova vila, podle premiéra, který ji obýval.