Štybar: Recept na kostky? Vyhýbat se jim

Měl být pro kostky do Roubaix předurčen. Zdeněk Štybar na nich už dojel šestý, pátý i dvakrát druhý, naposledy loni. Letos vyrazí na pověstné „pavé“opět coby jeden ze čtyř lídrů týmu Quick-Step, nejsilnější stáje jara. Podle kurzů prestižní sázkové kanceláře William Hill bude Štybar pátým největším favoritem závodu. Ale zároveň „až“třetím v barvách Quick-Stepu.

Kdybyste měl laikům říci návod, jak nejlépe překonat kostky do Roubaix, jak by zněl?

Že se těm kostkám musíte co nejvíc vyhýbat.

Jenže takové manévry rozhodčí neradi vidí. A někdy i trestají.

To je pravda. Každopádně mám výhodu, že díky cyklokrosové minulosti dovedu na kostkách poznat i lepší stopu, než jakou volí ostatní. Když potom takovými cestičkami jedu, neunavuje se mé tělo tolik jako těla soupeřů. Přitom tenhle závod je o tom, kolik energie dokážete v jeho průběhu našetřit.

S čímž souvisí i jinde nevídané poziční spurty před každým dlážděným úsekem, že?

Jinak to nejde. Paříž Roubaix je poziční závod. Občas vjíždíte do dlážděného úseku tak, že se nadechnete, zavřete oči a doufáte: Snad to přede mnou nelehne. Na Arenberg naletíte v šedesátce, přitom najednou jako byste se z dálnice ocitli na hrbolaté silničce, kde se vedle sebe vejdou jen dva lidé. Někde se to blokne a zbytek pole musí brzdit, nebo jít pěšky.

Na Arenberg se zavřenýma očima radši nenajíždějte...

Ono by to někdy vyšlo nastejno. Ten úsek je rovný, nemáte kam zabloudit.

Ovšem právě na Arenbergu, nejslavnějším „pavé“, jsou díry mezi kostkami masivní.

Ty trefíte, ať děláte cokoliv, i když před vámi jede třeba jen pět lidí. Musíte koukat před sebe, co ti kluci dělají, a zároveň také na zem a na všechny ty díry. Máme na Arenbergu podél trati spousty lidí s rezervními koly, ale ani ti nemusí stačit, když dojde k defektu. Arenberg je první klíčový moment závodu.

Zvlášť v deštivém počasí. To se však závodu od roku 2002 vyhybá. I letos má být sucho.

Nooo, uvidíme. Předpověď se už nejmíň čtyřikrát změnila. Koukám na ni skoro každou hodinu.

A jakou si přejete? Dříve jste toužil po deštivém Roubaix. Ale po letošním mokrém a blátivém Strade Bianche jste měnil názor.

Abych řekl pravdu, radši chci to sucho. Jinak bude Roubaix mnohem nervóznější a s mnohem větším počtem pádů. Podle jedné předpovědi má být dokonce až 22 stupňů, jenže podle jiné přeháňky a 16 stupňů. Jsou tam velké výkyvy.

Stále se cítíte tak dobře jako před závodem Kolem Flander, který jste opět dojel v Top 10?

Doufám, že k formě z Flander ještě aspoň jedno procento přidám. V týdnu jsem měl dobrý trénink, včetně středečního startu na závodě Scheldeprijs. Forma tam je. Jen ji konečně musím zúročit v pořádný výsledek. Myslím, že i na Flandrech jsem měl nohy na to, abych je vyhrál. Ale k vítězství vám musí doopravdy všechno sednout.

Pojede Quick-Step zase na čtyři lídry? Přestože Philippe Gilbert prohlašuje, jak moc mu Roubaix chybí do sbírky vítězných Monumentů, a Niki Terpstra má na kontě titul z Flander?

Jednoznačným lídrem nikdo nebude. Jen loni jsme jeli Roubaix s Tomem Boonenem na jediného lídra a ta taktika se nám nevyplatila. V neděli máme mít stejně jako na předešlých závodech čtyři lídry.

Seznam favoritů v čele s vašim týmem, se Saganem a s Van Avermaetem je podle vás podobný jako ve Flandrech?

Ano. Vezměte první dvacítku ze všech letošních kostkových klasik a někde mezi nimi s velkou pravděpodobností najdete cyklistu, který v neděli v Roubaix vyhraje.

Díky cyklokrosové minulosti na kostkách dokážu poznat lepší stopu.