Raději pozemek než hotový byt

Pozemky jsou exkluzivním zbožím. I proto jdou na trhu s nemovitostmi nebývale na odbyt.

PRAHA O prázdné pozemky je větší zájem než o hotové byty. To je jeden z trendů ve sféře realit, jak plyne z aktuální analýzy Českého statistického úřadu (ČSÚ). Parcely jsou nesmírně zajímavé také z pohledu developerů, realitních kanceláří a jejich klientů.

„Cenový index stavebních pozemků od roku 1998 do současnosti kontinuálně roste,“vysvětlil Jan Pokorný z ČSÚ. Průměrná kupní cena stavebních pozemků se pohybovala v letech 2014 až 2016 přibližně od necelých čtyř tisíc korun za metr čtvereční v Praze 17 až po více než 24 tisíc korun v centru města v prvním obvodě.

Domy se dají rozšířit, parcely nikoliv

Podle realitních expertů je řada příčin obliby pozemků v hlavním městě a jeho bezprostředním okolí. „Především jde o to, že volných parcel je strašně málo. Developer může nastavět bytové či rodinné domy, ale volné pozemky naklonovat nedokáže,“objasnil jeden z důvodů Michal Pich, expert na nemovitosti ze společnosti Reality Čechy.

Průměrná rodina, která se rozhodne pro vlastní bydlení, se v první řadě řídí cenou. „Stále je finančně výhodnější stavět na vlastním pozemku než zakupovat již dokončenou nemovitost,“zdůraznil Michal Pich. Hlavní výhodou je podle něj v tomto případě možnost ovlivnit finální cenu investice. „A to počínaje od výběru odpovídajícího pozemku a jeho parametrů, nasmlouvání nejvýhodnější stavební firmy, užitého materiálu, jeho množství a podobně,“vysvětlil Pich.

Za hranicemi metropole jsou ceny stavebních pozemků ještě výhodnější, ale liší se podle velikosti konkrétní lokality. Například v Praze-východ se v obcích do 2 000 obyvatel pohybuje průměrná cena stavebního pozemku za metr čtvereční kolem tisícovky korun, ve městech od 10 tisíc do 49 tisíc obyvatel okolo dvou tisíc korun. Podobně je tomu s investicemi do parcel v Praze-západ.

O pár kilometrů dál, za pomyslnou hranicí prstence obou okresů, okolo metropole cena dál klesá. Například na Kutnohorsku se průměrně pohybuje v závislosti na velikosti obce mezi 250 korunami až tisícovkou za metr čtvereční. Na Benešovsku se průměrná kupní cena pohybuje mezi čtyřmi a čtrnácti stovkami.

Volné stavební plochy mají podle realitních expertů také nezanedbatelnou spekulativní cenu, i když si je jejich majitelé podrží několik let, aniž na nich cokoli budují. „I v případě, že by se česká ekonomika zadřela, parcely na své hodnotě rozhodně výrazně neztratí,“komentují to experti na nemovitosti.

Venkov zdražuje kvůli stěhování

Pohled na ceny pražských nemovitostí, které jsou dlouhodobě nejvyšší v Česku, dávají tušit, proč jsou pozemky tak oblíbené. „Jednotková cena, tedy suma za obestavěný prostor, je v Praze u rodinných domů 7 716 korun za m3. Druhá nejvyšší cena je ve Středočeském kraji, 3 540 korun za m3. Podílely se na tom hlavně okresy Praha-východ a západ,“vysvětlili statistici.

Ceny bytů jsou za zmíněné období v Praze a v jejím bezprostředním zázemí ještě výraznější. V hlavním městě suma za metr čtvereční dosáhla takřka 50 tisíc korun, jde o nejvyšší částku v rámci celé země. Na třetí příčce republikového srovnání v ceně bytů se umístila Praha-východ s cenou takřka 32 tisíc korun za metr čtvereční bytu.

Ceny nemovitostí v Praze a za jejími hranicemi drží nahoře i dlouhodobý stěhovací trend. Čerstvé údaje ČSÚ za rok 2017 uvedly, že se do metropole nastěhovalo takřka 38 tisíc obyvatel, naopak velkoměsto opustilo přibližně 27 tisíc lidí.

Ti většinou zamířili do okresů těsně za Prahou. „V uplynulém roce zde přibylo přibližně deset procent obyvatel. Meziročně ve Středočeském kraji přibylo jak sňatků, tak i rozvodů, zvýšil se počet živě narozených dětí, ale i zemřelých osob,“shrnula atraktivitu stěhování do středních Čech a jeho důsledky Petra Báčová, tisková mluvčí ČSÚ.

Zlom v trendu

Z pohledu realitních odborníků nemusí být trend vysokých cen definitivní. „Čím více lidí se stěhuje z centra, tím je větší tlak na ceny nemovitostí na okraji Prahy či mimo ni,“konstatovali realitní odborníci. Tento trend se ale bude podle názoru expertů lámat. Člověk by si totiž neměl přizpůsobovat život podle umístění nemovitosti, ale mělo by to být naopak.

„Situace se podle mne bude měnit podle sociálních hledisek. Pro mladší generace bude stále časově i finančně náročnější dojíždět z venkovského domu do Prahy za prací nebo vozit děti do škol. Přednost tak budou dávat návratu a bydlení blíže k centru města. Naopak bydlení mimo město uvítají starší generace,“naznačuje možný vývoj Pich.