Celé NATO se postavilo za akci
Z vojenského hlediska se poslední akce Spojených států a západních spojenců očima Ruska dá brát jako úspěch. Když se naposledy Rusové, respektive ruští žoldáci před dvěma měsíci dostali do křížku s Američany a jejich spojenci, byly z toho desítky mrtvých Rusů. Tak trochu omylem, ale byly.
Teď červené telefonní linky mezi americkými a ruskými vojenskými veliteli zafungovaly lépe. A při mohutném raketovém a leteckém útoku nezahynul ani jeden Rus, a dokonce ani jeden syrský civilista, což je jistě pozoruhodné.
Tak dobře to dopadlo přesto, že americký prezident Donald Trump sám nepokládal ani za nutné zvednout telefon a ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi zavolat. A nechal to na francouzském prezidentovi Emmanuelu Macronovi, čímž dal Putinovi najevo, že ho nepokládá za rovnocenného partnera.
Rusové před akcí přes své diplomaty vyhrožovali kdečím včetně toho, že zaútočí na základny a lodě, z kterých byl veden útok západních sil na Sýrii. Ale nakonec neudělali nic. „Naše varování byla ignorována,“nechal se slyšet ruský velvyslanec Anatolij Antonov v USA a dodal, že „urážet ruského prezidenta je nepřijatelné a nepřípustné“.
To jsou ale jen slova. „Uražený“Putin nenařídil během víkendu cokoli, co by se dalo označit za nějakou formu odvety. Rusko jen předvádí povinné diplomatické tance v Radě bezpečnosti OSN, kde ví, že nemají šanci na úspěch. Směrem dovnitř do Ruska i vůči zahraničí pak Putin může ukazovat svoji „mírumilovnou tvář“a tvrdit, že Spojené státy, Velká Británie a Francie neměly k útoku žádný důvod, protože k použití chemických zbraní ve městě Dúma podle ruských expertů vyslaných na místo vůbec nedošlo. „Rusko zcela odsuzuje útok na Sýrii, kde ruští vojáci pomáhají zákonné vládě v boji s terorismem,“uvádí Putinovo prohlášení.
O izolaci Putina a snaze se z ní dostat za každou cenu vypovídá telefonát Kremlu tureckému prezidentovi Recepu Tayyipu Erdoganovi, který přitom útok Američanů na Asada podpořil. Z něj je pak nejpodstatnější věta, v níž Putin doufá, že se s Erdoganem bude dál bavit bez Washigtonu o rozdělení vlivu v Sýrii, kde s Tureckem na rozdíl od USA skutečně tahají za nitky.
Odveta by zničila rubl
Právě o udržení zásadního vlivu na vývoj situace v Sýrii šlo Rusku ze všeho nejvíce. USA sice ukázaly, že v Sýrii mohou „rozmlátit“, co chtějí, ale výsledkem minulých dnů je další postup Rusy podporovaných syrských vládních jednotek do oblastí obsazených prozápadními povstalci. Na tento zisk Kremlu ani jeho spojenci Bašáru Asadovi USA nesáhly. Putin má ještě jeden vážný důvod, proč snést „urážku“a krizi neeskalovat. Poslední vlna amerických sankcí zasáhla ruské oligarchy, mnoho klíčových firem i rubl, jehož kurz začal strmě klesat.
„Reakce měnového trhu bude silná jen v případě, pokud na americkou akci bude ruský odvetný úder,“uvedl pro Gazetu.ru měnový analytik Aleksej Antonov. Třeba taková, že by euro bylo už za 100 rublů. Důvod ruské „nereakce“je tak možná prostší, než to vypadá.
Všechny země Severoatlantické aliance daly najevo plnou podporu noční operaci USA, Francie a Británie, která výrazným způsobem snížila možnosti Sýrie opět použít chemické zbraně proti civilnímu obyvatelstvu. Novinářům to po sobotním jednání velvyslanců zemí NATO řekl generální tajemník aliance Jens Stoltenberg. „Tři země, které akci provedly, nás informovaly, že ji pokládají ze velmi úspěšnou,“uvedl Stoltenberg.
Americká velvyslankyně při NATO Kay Bailey Hutchinsonová podporu spojeneckých zemí uvítala. USA daly podle velvyslankyně jasně najevo, že použití chemických zbraní kdekoliv na světě je nepřijatelné a takové barbarské činy budou mít „významné důsledky“.
Stoltenberg před novináři zdůraznil, že používání chemických zbraní se nesmí stát normou a nesmí procházet beztrestně. „Válka a zbraně jsou barbarské, ale chemické zbraně jsou zvlášť barbarské. A to je důvod, proč jsou konkrétně ony zakázány,“upozornil generální tajemník. Kdyby podle něj světové společenství zůstalo zticha a akceptovalo používání takových zbraní, jen by riskovalo možnost další eskalace a jejich širšího používání. „Netvrdím, že útoky z minulé noci vyřešily všechno, ale ve srovnání s variantou neudělat nic byla tohle správná věc,“prohlásil Stoltenberg.
Česká vláda útok podpořila
Operaci USA, Británie a Francie podpořila i ministryně obrany Karla Šlechtová a šéf diplomacie Martin Stropnický. Tomu včera volal úřadující ministr zahraničí USA John Sullivan, který Česku poděkoval za podporu a za to, že je „spolehlivým spojencem“.
„Úder proti syrskému režimu, který útočí chemickými zbraněmi na civilní obyvatelstvo, byl nevyhnutelný,“uvedl v sobotu premiér Andrej Babiš. Po včerejší schůzce s prezidentem Zemanem řekl, že vojenský zásah nic neřeší, o problémech regionu je třeba jednat. Kritizoval také, že k náletu nedala souhlas Rada bezpečnosti OSN. (ČTK, zah)