Brno jsme si vybrali, protože začíná na B
„Kdyby dnes někdo Brno odstřihl od internetu, zastaví se práce v celé firmě,“říká šéf IT společnosti, která má pobočky v několika zemích.
Globální IT firma Red Hat není možná v Česku příliš známá, po světě však zaměstnává více než 11 tisíc lidí a je špičkou na poli open source aplikací a dalších softwarových produktů. Druhou největší pobočku, která patří k hlavnímu vývojovému centru společnosti, má v Brně. Zaměstnává tu přes tisíc IT expertů a také místní studenty brněnských fakult informatiky. „Neodejdeme odsud do Vietnamu nebo do Polska,“říká šéf Red Hatu James Whitehurst, který se přijel na úspěšnou pobočku podívat.
Red Hat vyvíjí programy a další software v otevřeném kódu neboli open source. Co to znamená?
Počítače mají svůj vlastní jazyk, který se skládá z jedniček a nul. Pokud si koupíte například operační systém Windows od společnosti Microsoft, je pro vás a IT odborníka mimo Microsoft jeho zdrojový kód nečitelný. Prakticky dostanete pouze zmíněné jedničky a nuly. Oproti tomu, pokud si pořídíte systém postavený na open source, tedy na otevřeném kódu, dostanete kromě toho, co je čitelné jen pro počítače, také možnost nahlédnout na zdrojový kód programu. Výhodou je, že každý se může podívat a pochopit, jak systém funguje.
Proč to zmiňujete jako výhodu? K čemu je dobré nahlédnout do zdrojového kódu?
Záleží na tom, jestli jde o výhodu pro vás jako jednotlivce, nebo je řeč o globálních společnostech, jako je Google či Facebook. Mnoho služeb totiž funguje díky tomu, že vývojáři a další IT experti sdílejí postupy a poznatky a spolupracují na vývoji. Jde o tisíce lidí ze stovek různých společností a každý z nich může něco přidat a provádět změny. Tento způsob vzájemné spolupráce umožňuje právě model open source. Jsou to inovace, ze kterých nakonec my všichni těžíme jako jednotlivci.
Jak se tím tedy změnil vývoj nových technologií?
Dříve řešily různé společnosti stejný problém, ale každý hledal svou cestu, což bylo časově náročné. V případě open source to funguje tak, že jakmile někdo vyřeší nějakou záležitost, může ji převzít další skupina, ta opět něco přidá a jiná skupina také. Tak to pokračuje, čímž probíhá vývoj kupředu daleko rychleji než dříve. Každý může těžit z toho, co už je hotové. Může použít to, co udělal někdo před ním, a může to opět o něco vylepšit. Mnoho dnešních technologických trendů, jako třeba je virtualizace, vzešlo z open source.
Open source znamená, že je toto softwarové řešení i zdarma?
Lidé to často vnímají jako ekvivalent řešení zdarma. Může být sice zadarmo, ale v tom případě jde o něco, co stáhnete z internetu. Komerční open source ale funguje na jiné úrovni. Je to možnost, když chcete využívat výhody otevřeného kódu.
Otevřenost zdrojového kódu však i tak někteří označují za jakousi Pandořinu skříňku s tím, že může mít bezpečnostní nedostatky.
Je to právě naopak. U klasického softwaru ví pouze jediná společnost, jak funguje a co obsahuje. Záleží na ní, zda vám oznámí, že se někde vyskytuje chyba. V případě open source není co schovávat, vše je pod větším dohledem. Ke kódu má přístup každý, takže šance odhalit nějaké riziko je daleko vyšší. Zvyšuje se pravděpodobnost, že se odhalí problémy, které existují třeba už několik let a nikdo je neviděl.
Když má ale přístup každý, můžou se tam dostat i lidé, kteří nemají čisté úmysly.
To modelu open source vytýká hodně lidí, ale tito lidé mají pravděpodobně přístup i ke zdrojovému kódu Windows, k němuž se zase na druhé straně většina IT odborníků nedostane. Proto je open source mnohem bezpečnější.
Ale stačí to?
Nikdy a nikde samozřejmě není zabezpečení dostatečné.
Vaše firma působí v mnoha zemích po celém světě včetně Brna, kde jste v roce 2006 vybudovali svou pobočku. Proč jste si vybrali zrovna Českou republiku?
Hledali jsme místo, kde se budeme moci hodně rychle vyvíjet. Mnoho technologických společností pro tyto účely volí Indii. Většinou však nejde o takové, které se zabývají open source. Brno jsme na začátku zvolili proto, že se snažíme držet jednotnost v názvech měst, kde máme pobočky: Brno, Brisbane, Boston, Barcelona a další. To je důvod, proč jsme upřednostnili Brno před Prahou. (směje se) Teď ale vážně, původně jsme se snažili o co nejnižší náklady, ty však brzy přestaly hrát roli.
V Brně jste od té doby vybudovali druhou největší pobočku na světě. Proč se vám zrovna tady tak daří?
Vždycky zde bylo dost kvalitních lidí, díky kterým jsme rychle rostli. Začínali jsme tu jako malá pobočka o sedmi lidech. Měli jsme jen jedno patro, jako bychom pracovali někde v bytě. Zjistili jsme však, že jsou tady vysoké školy s talentovanými studenty, tak jsme se rozhodli zůstat. A dařilo se. Máme už pět vlastních budov.
S vysokými školami v Brně, ať už s Masarykovou univerzitou, nebo brněnským vysokým učením technickým spolupracujete dlouhodobě. Jakým způsobem?
S Masarykovou univerzitou máme určitě nejhlubší spolupráci. Sponzorujeme projekty a programy na různých univerzitách, ale protože v Brně máme vývojáře, tak nejde jen o sponzoring. Máme celou řadu projektů, na kterých kontinuálně pracujeme.
Takže je to speciální i pro vás samotné?
Absolutně, je to opravdu unikátní. V Bostonu, kde máme také velmi úzký vztah s místní univerzitou, jsme se inspirovali modelem z Brna. Je to možný příklad i pro další vysoké školy.
Budete model aplikovat i v dalších městech mimo zmíněný Boston?
Model, který jsme tady vytvořili a který funguje, musí být blízko jedné z našich důležitých vývojářských pozic a těch existuje po světě jenom hrstka. Tohle je naše největší vývojářská lokalita, Boston je druhý největší. Takže ano, můžeme se v tomto ohledu rozšiřovat ještě jinam, ale osobně nemám rád, když se dělá příliš mnoho věcí najednou. Budu proto raději, když to v Brně a v Bostonu budeme dělat opravdu pořádně. I kvůli tomu, jak akademický svět funguje, kdy třeba v Bostonu je 60 univerzit, které spolupracují s mnoha dalšími v oblasti. My se tak chceme opravdu soustředit na naše vývojářské lokality a za pomoci univerzit se rozvětvit i jinam.
V České republice je velmi nízká nezaměstnanost a v Brně máte navíc velkou konkurenci dalších IT firem, které se doslova perou o zaměstnance v oboru. Je situace stejná i v jiných zemích?
Je to všude stejné, ale tady máme benefit, a to je právě dobrý vztah s univerzitou.
Plánujete stavět nové budovy i v dalších zemích?
Zrovna jsme udělali novou akvizici, takže máme novou základnu i v San Francisku. Můžeme někde udělat i další. Například Izrael je jednou z našich základen a vzešel také z akvizice. Nechystáme se však někde zbytečně divoce stavět. Nemáme plány pro to, abychom dělali něco takového jako tady v Brně.
A jaké máte plány do budoucna přímo v Brně?
Máme tu vývojáře tak třiadvaceti našich produktů, můžeme tady dělat cokoliv, ale možná se do budoucna spíše trochu víc soustředíme jen na některé z nich. Kdyby někdo Brno odstřihl od internetu třeba hned zítra, tak by se zastavil pohyb a práce v celém Red Hatu.
Zůstane Brno i nadále vaším hlavním vývojovým střediskem?
Ano, s tím počítáme, že tady bude vývoj pokračovat. Pořád kolem sebe slyším, že bychom měli mít vývojářskou základnu ve Vietnamu nebo v Polsku, vždy na to odpovídám proč, když jsme takhle dobře vyrostli v Brně.