Fakta Oprava Národního muzea

Dříve se zde proháněli světští a zkoušeli nové triky, teď tu sídlí Přírodovědecké muzeum. Areál komunisty zestátněných cirkusů a varieté v Horních Počernicích dnes připomínají dvě cvičné manéže, v jedné z nich muzeum právě rekonstruuje model mamuta. Cirkusem se nejspíš inspirovali i architekti, kteří navrhli budovu přírodovědeckého depozitáře Národního muzea. Ta se už z dálky tváří jako jeden ohromný cirkusový stan. Na její střeše je osm pyramidek.

Do počernického areálu zamířily o víkendu stovky lidí. Veřejnosti se otevřel vůbec poprvé, a to u příležitosti dvoustého výročí založení Vlasteneckého muzea v Čechách, z něhož se postupně stalo Národní muzeum. Program muzeum připravilo i v dalších budovách v Praze.

Nejvíce je hmyzu

Místo slonů a klaunů dnes areál skrývá miliony předmětů. „V Přírodovědeckém muzeu je odhadem patnáct milionů sbírkových předmětů. Dělí se do mineralogických, paleontologických, botanických, mykologických, antropologických a dalších sbírek,“uvádí ředitel Přírodovědeckého muzea Ivo Macek. Každý předmět má inventární číslo a je zapsán v databázi, aby se nemohl zaměnit s jiným. Zhruba polovinu předmětů tvoří entomologická (hmyzí) podsbírka.

Budovu depozitáře muzeum dokončilo před osmnácti lety a postupně ji vybavilo mobiliářem a technikou potřebnou pro správné skladování předmětů. Sbírky tam začalo stěhovat zhruba okolo roku 2003.

Depozitář shromažďuje vše, co přírodovědci mají. Dříve předměty uchovávalo na různých místech, a to i v historické budově na Václavském náměstí. V Horních Počernicích zůstanou už natrvalo, do centra Prahy se přestěhuje pouze část pro stálou expozici i dočasné výstavy. Přírodniny tam zaberou dvě patra. I přesto přírodovědci vystaví méně než procento toho, co mají.

„Entomologická sbírka se jako poslední přestěhovala v roce 2014 ze zámku v Kunraticích, a to kvůli přísným požadavkům na klima depozitářů, které bylo potřeba zajistit a garantovat,“vysvětluje ředitel Macek. „Třeba sbírky paleontologické nebo mineralogické, což jsou většinou kamenné věci, nejsou kromě výjimek tak náchylné na teploty nebo vlhkost,“dodává Macek.

Depozitářem o víkendu provázeli po jednotlivých okruzích ochotní zaměstnanci muzea i sám ředitel. Návštěvníci si tak mohli prohlédnout lidské kostry, rozsáhlé sbírky rostlin nebo minerálů. Ve hmyzím depozitáři se návštěvníkům ukázal i největší brouk na světě.

Když jej kurátor vytáhl z krabice, zvláště mezi přítomnými dětmi to obdivně zašumělo. „Titán obrovský měří i přes sedmnáct centimetrů, náš exemplář má něco přes patnáct. Žije v deštných pralesích Jižní Ameriky a dožívá se zhruba dvou měsíců,“řekl přítomný kurátor. Mnoho se toho ale o broukovi neví. Například samičky se téměř nedají odchytit, na rozdíl od samců je totiž neláká světlo, a larvu se nepodařilo nalézt vůbec. Podle odhadů může být široká až pět centimetrů a dlouhá až třicet. Pravděpodobně ● Budova se kvůli špatnému stavu a přípravě na rekonstrukci uzavřela 8. července 2011. ● Kvůli odvoláním neúspěšných firem se ale s opravami začalo až před třemi lety. Ty dále zdržely „nepředvídatelné skutečnosti“. ● I přesto se část muzea otevře letos 28. října, zbytek v příštím roce.

se několik let živí dřevem tropických stromů. Teprve pak má dost sil na to, aby se zakuklila.

Kromě prohlídek si hlavně děti mohly vyzkoušet práci paleontologů nebo rýžování. Přístupné bylo rovněž pracoviště Náprstkova muzea, které chce v areálu postavit novou budovu pro své sbírky.

Přírodovědci rozšíření zatím neplánují. „Momentálně nejsme v nouzi. Některá oddělení mají rezervu dvacet nebo třicet let, další pět až deset. Není potřeba postavit nový depozitář, lze to řešit v rámci našich jiných objektů,“říká ředitel Macek, který byl o víkendu mile překvapen počty návštěvníků.

„Byla to možnost ukázat, že muzejníci pracují i přes opravy hlavní budovy a že se tady dělá věda na vysoké úrovni,“dodává ředitel. Podobné akce plánují i v příštích letech, i když ne v takovém měřítku jako o uplynulém víkendu.