Hrdina Plzně: nejdřív pech, pak radost
Radim Řezník odčinil nešťastnou vlastní trefu
Na časomíře svítila dvanáctá minuta a on jen zoufale rozhodil rukama. Jako by spoluhráčům, kteří se na něj otočili, říkal: A co jsem s tím měl jako dělat?
Fotbalová Plzeň prohrávala doma se Spartou 0:2 a obránce Radim Řezník byl za nešťastníka.
Ve snaze zblokovat centr Plavšiče vytrčil nohu proti míči, ten do ní narazil a obloučkem přeplachtil bezmocného brankáře Kozáčika.
„Takový gól jsem samozřejmě dát nechtěl. Byla to haluz,“pravil trpce po zápase. „Co jsem cítil? Asi bezmoc. Po dvanácti minutách prohrávat 0:2, to je v takovém zápase strašně těžké.“
V tu chvíli by vás asi nenapadlo, že nakonec bude Řezník sedět před novináři a spokojeně tvrdit: „Ukázali jsme, že fotbal umíme. Dopadlo to pro nás dobře.“
Zvládl Sporting i Spartu
Dopadlo, konečná remíza 2:2 je pro Plzeň po zpackaném začátku plusová.
A pořekadlo konec dobrý, všechno dobré tentokrát platilo i pro Řezníka. To on vedoucí tým ligy nastartoval k obratu kromě nešťastné teče totiž stihl ještě v prvním poločase nasměrovat balon i do správné brány.
Ze zápasu uběhla půlhodina, když si naskočil na roh Kopice, snadno přehlavičkoval nedůrazného Hovorku a ve zlomku vteřiny už si užíval radost.
Pumpoval pěstí, pod tribunou políbil plzeňský znak na dresu a pak už jen se sveřepým výrazem a bez známky úsměvu klusal zpátky na vlastní polovinu.
Sparťané bránění rohů nezvládali, dostali z něj i vyrovnávací gól od Hořavy. A Řezník dostal k hlavičce celkem luxusní prostor.
„Věděli jsme, že Sparta není při standardkách tak důrazná,“líčil po zápase. „Dostala z nich góly od Slavie, mezery měla i proti Dukle. My to kopeme dobře, máme na to hráče, snažíme se před brankou chodit do soubojů a daří se nám to.“
Vousatý obránce s pomalu mizícím ostravským přízvukem se 183 centimetry není vyloženě čahoun, ale hlavičkovat umí. I proto ho trenér Vrba proti Spartě na jaře už podruhé využil na nezvyklé pozici – místo obvyklého pravého beka musel po pětigólové ostudě na Bohemians zaskočit ve středu obrany.
Stejně jako proti Sportingu Lisabon také teď dostal těžký úkol v těžkém zápase. A zvládl ho obstojně.
„Řešili jsme to kvůli Bohemce, kde jsme v obranné fázi byli špatní,“uznal trenér Pavel Vrba. Ze sestavy vyndal chybujícího Hájka. „Chtěli jsme být důraznější a Radim opět zahrál na stoperu velice slušně.“
Že by trvalé řešení? Zvlášť když dalšího stopera Hejdu dál trápí zdravotní potíže a hrát nemůže? „Radši to mám na kraji, tady jen zaskakuju,“ošíval se Řezník. „Ale trenér se tak rozhodl a já jsem hlavně rád, že hraju. Je dobře, že jsem dal i gól a zvládli jsme to jako tým.“
Trefa pro dceru. A teď titul?
Gól, to je pro něj příjemný bonus, kterého se až tak často nedočká. Během 168 zápasů za Plzeň se trefil sedmkrát a do loňského listopadu, kdy skóroval proti Slovácku, čekal na branku tři roky. Od té doby už stihl dva góly oba dost důležité.
V Bělehradě na začátku jara trefil chvíli před koncem zápasu remízu proti Partizanu, která Plzni hodně ulehčila domácí odvetu. Tehdy si euforii užíval dvojnásob, protože se mu týden před utkáním narodila dcerka Nina.
A včera proti Spartě pomohl zahnat černé myšlenky, které se už začaly vkrádat do duší plzeňských fanoušků. Nebýt toho, že rychle srazil sparťanské vedení na jediný gól, mohlo ještě reálněji hrozit, že Plzeň promarní nepromarnitelné.
Podzimní náskok se i tak už hodně zmenšil, ale Viktorii se v současné situaci šikne každý bod. A také každá psychická vzpruha – tou by ubojovaná remíza se Spartou rozhodně měla být.
„Tohle nás nakopne,“věří Řezník. „Náskok se sice zmenšuje, ale je pořád pětibodový. Pokud budeme dál bojovat takhle, tak to zvládneme. Půjde to, jsme na správné cestě.“