Právo „být zapomenut“u lékaře platit nebude
Ani po zavedení přísnějších pravidel ochrany osobních údajů nemá pacient právo žádat, aby lékař skartoval jeho kartu.
Někteří lékaři začínají v posledních týdnech panikařit. Od května začíná platit nové nařízení o ochraně osobních údajů GDPR. Týká se především citlivých dat, tedy i těch o zdravotním stavu. Nově přitom bude mít člověk právo „být zapomenut“. Může tak kdykoliv odvolat svůj předchozí souhlas s tím, že o něm určitá firma shromažďuje osobní údaje.
Lékaři se teď obávají toho, že nové nároky se mohou týkat i jejich pacientů. „Ptala se mě lékařka, která má psychiatrickou ambulanci, co to pro ni bude znamenat. Má chorobopisy pacientů, u nichž jsou uvedena choulostivá data. Co když jí řeknou, že je chtějí vymazat?“říká místopředseda Nejvyššího soudu Roman Fiala. Právníci, kteří se specializují na zdravotnictví, ale upozorňují, že nárok na výmaz lékařské dokumentace pacienti rozhodně mít nebudou.
„Na lékařské záznamy se GDPR nevztahuje,“upozorňuje advokát Jan Mach, který spolupracuje s Českou lékařskou komorou.
To, že lékaři nebudou muset likvidovat zdravotní záznamy, když si to bude jejich pacient zrovna přát, potvrzuje také právník Ondřej Dostál z advokátní kanceláře PwC Legal. „Lékařské záznamy jsou výslovně uvedeny v zákoně o zdravotních službách, představují výjimku i dle nařízení GDPR, takže se pro lékaře ani pro pacienty od května nemění v podstatě nic.“
Lékaři musí pouze zajistit, aby byla počítačová databáze nebo kartotéka s údaji pacientů důkladně zabezpečená.
Zvláštní souhlas budou doktoři potřebovat pouze v případech, kdy shromažďují o pacientovi osobní údaje navíc. „Jedná se například o služby nehrazené ze zdravotního pojištění,“upozorňuje advokát Jan Mach.
Tím jsou například různé věrnostní programy soukromých klinik, které nabízejí podobný systém výhod jako například lékárny. Například když lékař nabízí slevu na další ošetření v zubní ordinaci, při plastické operaci nebo oční klinice.
Nový zákon hrozí v případě porušení sankcemi ve výši několika milionů korun. Některé firmy tohoto strachu neinformovaných lékařů využívají. „Máme zprávy o tom, že některé společnosti si z GDPR dělají byznys. Často se zaměřují právě na lékaře, hrozí likvidačními pokutami a nabízejí předražená školení nebo audity,“říká advokát Mach.
Stejnou zkušenost má i právník Ondřej Dostál. „Od starších lékařů jsem slyšel, že je různí investoři kvůli novému nařízení děsí. Zároveň je nabádají, aby jim prodali svou ordinaci pod cenou. Přitom z GDPR nevyplývá nic, co by rozumný lékař nezvládl sám.“Také by nemělo přibývat více papírování při běžné komunikaci s pacientem. „V zásadě se pacientů změna téměř nedotkne,“potvrzuje mluvčí českobudějovické nemocnice Iva Nováková. Většina pacientů nebude muset vyplňovat žádné další formuláře, a to ani v ambulancích, ani během přijetí v nemocnici. Už dnes pacienti podepisují velké množství různých formulářů, například kdo z rodiny smí mít přístup k zdravotnické dokumentaci. Dávají také souhlas nebo nesouhlas s tím, zda citlivá data o zdravotním stavu mohou vidět například studenti lékařských fakult.
Podle některých lékařů potřebuje naše zdravotnictví spíš lepší propojenost systémů zdravotnické dokumentace než další ochranu pacientů.
„Myslím si, že GDPR našemu zdravotnictví nijak neprospěje. Měli bychom spíš řešit to, jak dokumentaci pacienta zpřístupnit těm, kteří do ní potřebují nahlížet,“domnívá se anesteziolog a odborník na e-Health Jan Bruthans ze Všeobecné fakultní nemocnice v Praze.
Když se člověk zraní v zahraničí
Zatímco zprávy o významném úniku dat z lékařských zpráv nejsou známy, prakticky každý den řeší zdravotníci to, že nemají k dispozici potřebná data o pacientovi.
„Když se pacient vážně zraní na sjezdovce v Rakousku, budou místní lékaři jen těžko shánět informace o tom, jaké léky bere, na co je alergický a podobně,“upozorňuje Bruthans. S příchodem nové evropské direktivy se přitom sdílení lékařské dokumentace naopak ještě více zpřísní.
„V této oblasti budou na lékaře podstatně větší nároky než dnes,“potvrdil mluvčí Fakultní nemocnice Hradec Králové Jakub Sochor. Administrativa přibude také lékařům, kteří vedou klinické studie.