Boj o české kotlíky: pelety versus plyn

Byznys s peletkami v Česku roste. Většina se vyváží.

(údAje v tisíCíCh tun) 400 350 300 250 200 150 100 50 0 Na pelety se používají zbytky dřeva zbaveného kůry. Piliny se suší při teplotě 120 °C na vlhkost 10 až 15 %.

Následně se lisují v prstencovém granulovacím lisu do válečků o průměru nejčastěji 6 mm. 4 1 2003 11 2004

Martin Petříček redaktor MF DNES

výroBA pelet spotřeBA pelet 16 2005 27 2006 lynařům roste silný konkurent. Kotlíkové dotace, které umožňují získat peníze na výměnu kotle za ekologičtější, spustily zájem o peletkové kotle. Má je zhruba 27 tisíc domácností. „Čekáme, že do roku 2020 si nový kotel na pelety pořídí každoročně další dva až tři tisíce domácností,“říká předseda Klastru Česká peleta Vladimír Stupavský.

Stejně jako u plynového kondenzačního kotle mohou lidé získat na koupi dotaci. U peletových kotelen pokryje dokonce až 85 procent nákladů, pokud jde o oblasti s nejvíce znečištěným ovzduším. 60 2007 135 23 2008 158 28 2009 145 50 2010 Itálie Německo Rakousko 148 56 2011

Jak ukazuje průzkum agentury STEM/MARK, který má MF DNES k dispozici, další vlnu kotlíkových dotací zvažuje využít 60 procent majitelů domů, chat či chalup. Největší zájem by měl být o tepelná čerpadla, která si zvažuje pořídit 24 procent majitelů, o peletové kotle (15 procent) a plynové kondenzační kotle (10 procent).

Pelety, které se vyrábějí z odpadních produktů na pilách, považuje 73 procent respondentů za šetrné k životnímu prostředí. V reálu nejsou sice čistější než plyn, oproti uhlí či palivovému dříví jsou však výrazně čistější. Na druhou stranu, 63 procent respondentů uvedlo, že kotle na pelety jsou drahé. „Kotlíkové dotace kompenzují právě tyto vyšší pořizovací náklady,“říká Tomáš Krčil ze společnosti Stora Enso. 157 47 2012 163 68 2013 199 70 2014 249 72 2015

V současnosti probíhá druhá vlna dotací, v některých krajích už jsou prostředky vyčerpány. Ministerstvo životního prostředí počítá i s vypsáním třetí výzvy, v níž má být – stejně jako v předchozích vlnách – k dispozici kolem tří miliard korun.

Proti první vlně se zvedl i zájem o plynové kondenzační kotle. „Nárůst

tisíce korun je max. podpora pro automatické peletové kotle. 330 96 2016 365 100 2017 v polovině předchozího desetiletí se tu téměř nevyráběly, loni se vyprodukovalo 365 tisíc tun pelet. K tomu ještě 200 až 250 tisíc tun dřevěných briket. Ty jsou větší a na rozdíl od pelet, které se přikládají automaticky, se brikety hodí především do krbových kamen nebo dřevozplynovacích kotlů.

Možnosti k navýšení výroby přitom jsou poměrně velké. Stupavský říká, že Česko má surovinu pro výrobu zhruba milionu tun pelet a briket. Nyní je tu třicet peletáren. „Je tu několik pil, kde se čeká, že u nich peletárna brzy vznikne. Dává to smysl, protože by se v rámci jednoho areálu zpracovaly piliny, které zde přirozeně vznikají,“říká Stupavský.

I další výrobci chtějí rozšiřovat výrobu. Třeba Pfeifer Holz v Chanovicích na Klatovsku hodlá během následujících dvou let navýšit roční výrobu z 60 tisíc na 110 tisíc tun. Téměř tři čtvrtiny v Česku vyrobených pelet dnes míří za hranice. Do Itálie, kde nemají dostatek vlastního