Sýrie: evropská hra o image
Francie a Británie podporou USA v sobotním úderu na syrské základny sledují zároveň své domácí zájmy.
Pro francouzského prezidenta Emmanuela Macrona, který příští měsíc završí svůj první rok v úřadě, byl sobotní zásah v Sýrii první mezinárodní vojenskou akcí, během níž mohl ukázat, že s Francií a její armádou je radno počítat.
Pro britskou premiérku Theresu Mayovou pak znamenal dobrou příležitost, jak vylepšit a prohloubit vztah své země se Spojenými státy, které Britové po brexitu budou velmi potřebovat.
Zatímco Macronovi jde o symbolické posílení jeho moci jako prezidenta a velitele armády s ambicí stát se hlavní evropskou spojkou na Spojené státy a Rusko, Mayové problémy jsou úzce spojené s dalším fungováním Británie po jejím odchodu z Evropské unie. Macron i Mayová podporou Trumpa v zásahu v Sýrii sledovali rovněž své vlastní zájmy a ambice. Tato hra o image ale ani jednomu z nich tak úplně nevyšla.
„Přesvědčil jsem Trumpa...“
„Bylo to legitimní a nutné řešení,“řekl Macron v nedělním téměř tříhodinovém televizním rozhovoru, jehož úvodní část se věnovala právě Sýrii. Zcela se tak dostaly do pozadí rozsáhlé protesty železničních odborářů, univerzitních studentů a krajní levice proti reformám, které chce Macron ve Francii zavést, stejně jako pokračující střety policie s aktivisty v Notre-Dame-des-Landes.
Několik hodin před útokem na syrské základny si prý Macron telefonoval s ruským prezidentem Vladimirem Putinem, stále má také v plánu návštěvu Ruska koncem května. Jeho vliv na amerického prezidenta Trumpa tak jednoznačný není.
Trump začátkem dubna ohlásil, že americká armáda ze Sýrie „velmi brzy“odejde. Macron jej prý přiměl ke změně názoru. „Byli jsme to my, kdo Trumpa přesvědčil, aby v Sýrii americká vojska zůstala dlouhodobě,“ řekl Macron během televizního rozhovoru.
Z Bílého domu nedlouho poté přišla zpráva přesně opačná: „Stanovisko USA se nezměnilo – prezident jasně řekl, že američtí vojáci se mají vrátit domů tak rychle, jak to bude možné,“uvedla Trumpova mluvčí Sarah Sandersová.
Mayová: Mým poslancům
Stejně jako Macron se s poslanci ohledně zásahu v Sýrii nebavila ani Mayová – sobotní útok vyšel totiž na dobu, kdy mají britští poslanci dvoutýdenní velikonoční volno. Mayová se na rozdíl od Macrona musela před poslanci ze svého počínání včera zodpovídat.
Macrona ve Francii podle očekávání kritizují především strany krajní levice a krajní pravice, Mayová to pak nemá jednoduché s předsedou opozičních labouristů Jeremym Corbynem ani se skotskou premiérkou Nicolou Sturgeonovou, která se stále zcela nevzdala myšlenky na další hlasování o skotské nezávislosti.
„Řeknu vám to jasně: to, co jsme udělali, je v našem národním zájmu. Je v našem národním zájmu zabránit dalšímu používání chemických zbraní v Sýrii a podpořit mezinárodní dohodu, která používání těchto zbraní zakazuje,“řekla Mayová. Dodala, že Británie nejednala samostatně, ale s podporou širšího mezinárodního společenství.
Její dřívější argument, že údery na syrské základny byly „dostatečně silné na to, aby syrský režim varovaly, ale dostatečně slabé na to, aby vyprovokovaly Rusy“, tady neuspěl. „Bombardování Sýrie bez předchozího souhlasu parlamentu je neúcta k poslancům,“řekla Sturgeonová. Corbyn pak navrhuje diplomatické řešení.