Studenti dostali ceny za objevné vědecké práce
Ve sporu o návrat památek v Praze jde i o to, jak lidé vnímají historii. „Češi jsou vůči své historii a jejím symbolům skeptičtější než jiné národy. Méně je litujeme, protože se často ukázala být rukou, která nejen hladí, ale i bije,“řekl zastupitel Matěj Stropnický (Trojkoalice/Zelení), který vystupoval proti mariánskému sloupu.
Kalich s hostií pro Týnský chrám vznikl v ateliéru Petra Malinského. Na lemu nádoby je vytepán letopočet a znaky Arcibiskupství pražského, Prahy a český lev. „Kalich je zhotoven z měděného plechu pozlaceného plátkovým zlatem, hostie je z nerez oceli, podobně jako vnitřní nosná konstrukce,“popsal dílo jeho autor.
Chrám býval spjat také s místem posledního odpočinku neuznaného husitského arcibiskupa z 15. století, Jana Rokycany. Jeho hrob byl po roce 1620 rozmetán. Objevily se názory, že by mohl být připomenut alespoň symbolickou deskou či nápisem.
„Zatím nemáme potřebu místo posledního odpočinku Jana Rokycany připomínat, jde o problém vzdálený mnoho set let, mimo hlavní pozornost veřejnosti. A utrakvistických náhrobků je v kostele dochována řada,“konstatoval Filipec.
Kalich se s mariánským sloupem na náměstí „míjel“. Zmizet musel po roce 1620, po bitvě na Bílé hoře. V počátcích rekatolizace totiž husité nuceně Týnský chrám po 200 letech
Dvěma absolventkám a jednomu absolventovi studia na Univerzitě Karlově předal včera rektor Tomáš Zima Bolzanovu cenu za mimořádně objevné vědecké práce.
V kategorii společenských věd ji získala Aneta Vondráčková z právnické fakulty, v lékařské kategorii Barbora Červinková z farmaceutické fakulty a v přírodovědné kategorii Miroslav Položij z přírodovědecké fakulty. Bolzanova cena má více než dvacetiletou tradici a uděluje se každoročně. Vedle diplomu je s oceněním spojena odměna v řádech desítek tisíc korun.
Vondráčková ve své disertační práci popsala perspektivy harmonizace přímých daní důchodového typu v EU. Červinková zkoumala uplatnění moderních separačních technik v analýze biologického materiálu.
Inventura toho, o co Staroměstské náměstí za posledních více než sto let přišlo či co dostalo, vykazuje více položek ve složce ztráty. Otevření náměstí do Pařížské třídy v současné době vnímají Pražané jako samozřejmost. Ovšem do roku 1903 tomu tak nebylo.
„Rynek“uzavíral barokní Krennerův dům, jehož historie sahá až do roku 1409. Před 115 lety podlehl asanaci Prahy a náměstí se otevřel kostel sv. Mikuláše, odkud zároveň zmizel barokní klášter.
Na začátku 60. let 19. století došlo k demolici renesanční Krocínovy kašny. Měla se znovu postavit například na ploše před Rudolfinem, k tomu však nedošlo. Dav v roce 1918 strhl zmíněný mariánský sloup. Roku 1945 německé ostřelování zničilo východní křídlo Staroměstské radnice. Oproti tomu zde roku 1915 vznikl Husův pomník. Položij, který napsal disertační práci anglicky, se zabýval modelováním struktury a vlastností takzvaných mikroporézních materiálů.
Kromě toho dostalo ještě Cenu rektora devět čerstvých absolventů. Ta se uděluje v pěti kategoriích vynikajícím studentům bakalářského nebo magisterského studijního programu za mimořádné výsledky ve vědecké, výzkumné, sportovní nebo kulturní činnosti.
Cenu převzal třeba Martin Minařík z přírodovědecké fakulty, jehož článek o obličejových strukturách nekostnatých ryb zveřejnil prestižní časopis Nature. Ohodnocení se dostalo také Tereze Kmochové, jež se dokáže věnovat na špičkové úrovni alpskému lyžování i přes svůj zdravotní handicap. (ČTK)