PLNOU PAROU VPŘED!
Zase je o kousek větší než všechny její starší sestřičky a sveze i o pár lidí víc. Brzy ji taky někdo přeroste, ale teď je právě ona tou „nej“. Má k tomu i dost vznešené jméno: Symfonie moří.
SYMFONIE MOŘÍ
Nová největší výletní loď světa se představila na trase z Malagy do Barcelony. Délka: 362 metrů Počet cestujících: 6 680 Posádka: 2 200 členů Počet pater: 18 Počet výtahů: 24 Počet bazénů a vířivek: 24 Do podzimu se plaví ve Středozemním moři, hlavně z Barcelony a od Říma. Od zimy se přesouvá do Karibiku. Více informací na www.cruiseandtravel.cz.
Nasoukáte se do toboganu a šup dolů. Nic převratného, ovšem tady něco nehraje. Tenhle vás sveze z prvního patra do přízemí. V kajutě. Na lodi!
Není to úplně obyčejná kajuta ani úplně obyčejná loď. Žádná větší se dnes s turisty po mořích a oceánech neplaví.
Vejde se jich sem skoro sedm tisíc, ale bláznivější čísla ještě přijdou. Jedno hned k té podivné kajutě s toboganem. Vypadá, jako by se v ní někdo rozmáchl paletou s temperami, říká se jí rodinné apartmá a mohli byste v ní s dětmi strávit třeba týdenní vánoční plavbu Karibikem.
Vlastně zpět, nemohli. Není volná. Kdosi už zaplatil dva miliony korun a Štědrý den tak dobrovolně stráví mezi stěnou z lega, desítkami počítačových her nebo strojem na popcorn. Tobogan je samozřejmě pro děti, krásný, oranžový, ale když se nikdo nedívá... Šup dolů.
Kromě téhle kajuty je jich na Symfonii moří ještě dalších 2 758. Některé jsou malinké, bez okna i bez balkonu, aspoň s obrazovkou, která záběry venkovního moře přenáší, a dokonce i šumět umí.
Proti nim je až úplně nahoře královský loft se dvěma patry, dvěma ložnicemi, koupelnami, obřím plátnem u postele, stolem pro osm lidí, to vše na 160 metrech čtverečních. K tomu osmdesátimetrová terasa s vířivkou a barem. A ještě taková maličkost – vlastní komorník.
Rozdíl můžeme opět ukázat v číslech. Letní týdenní plavba po Středozemním moři vyjde jednoho pasažéra ve vnitřní kajutě na 25 tisíc korun, v kajutě s balkonem na 40 tisíc a (teď si držte peněženky) v královském loftu na 750 tisíc.
V ceně je všechno jídlo a atrakce, čímž se (alespoň v prvních dvou případech) vyvrací mýtus, že jde jen o zábavu pro zbohatlíky. Na zaoceánské lodi se zabaví mladý pár po vysoké škole i starší po dědictví od záhadného strýčka.
Typů a velikostí kajut je hodně přes dvacet. A až se celý ten kolos od zimy přesune do Karibiku, ceny půjdou dolů.
SCHODY, CO HRAJÍ
Mýtů o výletních lodích koluje víc. Třeba že si tam člověk ukouše prsty nudou. Ano, může si je ukousat. Z nervů, že nebude moct najít kajutu, protože loď měří 360 metrů a někdy je to dost velké bojové cvičení. Ze strachu z desetipatrové skluzavky. Ze zoufalství, že prohrál jmění v kasinu. Nebo z údivu, že mu robot namíchal Cuba libre dřív než barman. Ale z nudy to nejspíš nebude. Kdybyste se každý den chtěli ošplouchnout jen v jednom z bazénů nebo jedné z vířivek, nestihnete to ani za tři týdny. Stejnou dobu by zabralo, kdybyste každý den chtěli pojíst v jiné restauraci. Je jich tu přesně 22, a jednu má dokonce světoznámý kuchař Jamie Oliver. A ještě k té nudě. Nejenže loď staví na několika místech, a tak jste jedno ráno v Barceloně, třetí v Marseille a páté kus od Říma. Nebo při jiné trase v Miami, v Hondurasu a v Mexiku. Ale zabaví se i ten, kdo nechce vytáhnout paty.
Každý den vám do kajuty doručí čtyřstránkové noviny, abyste nezmeškali nic, co se děje. Tak namátkou. Denně několik koncertů, divadelních představení, muzikálů či skokanských show z desetimetrového prkna. Ledová plocha na bruslení. Laserová hra, při níž se s ostatními honíte po bludišti a pálíte do sebe zbraněmi. Horolezecká stěna. Hřiště na basketbal. Stoly na ping-pong. Vlna na surfování. Počítačové hry. Lanová dráha. Kolotoč. Kasino. Jazzový klub. Karaoke. Diskotéka normální i tichá, kde každý tanečník dostane sluchátka, vybere muziku a sám pro sebe se podle ní vlní. Náhodný kolemjdoucí tak přijde do místnosti, která vypadá, jako by v ní někdo vypnul proud, ale všichni skáčou, mávají rukama a lepí se na své protějšky.
Pro romantické duše je v osmém patře park. Ano, pořád čtete správně, park. Na lodi. S lavičkami, restauracemi, obchody a hlavně s více než deseti tisíci stromy a rostlinami. Pro duše hráčské zabralo půlku čtvrtého patra největší kasino na moři s téměř pěti sty automaty a hracími stoly. A pro duše sportovní (nebo ty, které tíží pocit viny z nabytých kalorií) tu postavili posilovnu. Pořádnou, s 23 běžícími pásy. Komu by nestačily, táhne se kolem celé lodi běžecký okruh. Měří sedm set metrů, u některých předchůdkyň je na horní palubě, kde ovšem stačí trochu fouknout a s běžci to hází zleva doprava. Na Symfonii je dráha pěkně v zákrytu, v pátém patře, umístěná i trochu provokativně, protože zatímco atlet potí krev, míjí okýnka hlavní restaurace, kde se stovky lidí cpou krevetami.
Čímž jsme se chtě nechtě dostali k jídlu.
Na zaoceánské lodi se lze vyhnout všemu. Některá místa za týden ani nenajdete, protože se to zkrátka nedá. U mnohých by to byla škoda, protože třeba schody mezi patnáctým a šestnáctým patrem hrají jako piano podle toho, jak se po nich šlape. I bez alkoholu tu lze vydržet (byť kdo by to dělal, když ho připravují dva roboti, modří fešáci, kteří nebryndají, nemračí se, nechtějí spropitné a nikdy nic nenalijí pod míru). Ale zhubnout tu by se rovnalo zázraku.
Můžeme si říct, že postavit Symfonii moří stálo v přepočtu 32 miliard korun. Že ji konstruktéři složili z půl milionu kusů, což je třicetrát víc, než bylo potřeba při stavbě Eiffelovy věže. Že ji zdobí třicet tisíc plastik, maleb a obrazů, a to třeba i na toaletách. Mimochodem víc než v Louvru. Že skrz ni vede 5 300 kilometrů elektrických kabelů nebo že ji pokrývá devět hektarů koberců.
Ale daleko úchvatnější je, co tu za týden proteče lidskými hrdly.
TŘI STA TUN JÍDLA
Symfonie moří ještě voní novotou. Teprve před pár dny poprvé vyplula z přístavu, a tak je možné, že někdo z 2 200 členů posádky bude trochu tápat a ještě chvíli potrvá, než se zaběhne do provozu. Ale je jedno místo, kde všechno šlape už dávno před startem. Kuchyně.
Tedy přesněji řečeno všech 33 kuchyní na palubě. Kdyby si třeba číšník lehce popletl trasu, na které tlačí vozík s jídlem k večeři, srazí se s jiným, který právě opačným směrem odváží špinavé nádobí. A byl by malér. Ochromená logistika a hladoví hosté. A hladový host rovná se nespokojený host.
Podobné přísloví si vymyslel i Gary z Liverpoolu, vysoký muž s hodně těžkým přízvukem, který tu velí všem 350 kuchařům. „Každý den přijdu do práce v půl páté ráno a jako první se v kuchyni podívám na podlahu. Čistá kuchyně znamená dobrá kuchyně,“říká.
Na Symfonii moří se denně uvaří 60 tisíc porcí jídla. Nejvíc je dezertů, což je vedle pekárny jediná část, která jede nonstop. Ale jak tady, tak v oddělení masa či těstovin může počet porcí dost kolísat. „V Americe je až dvakrát větší,“směje se Gary. Jinými slovy: až se loď přesune do Spojených států, teprve začnou jídelní orgie.
Kdo někdy absolvoval plavbu v Evropě i v Karibiku, nemohlo mu uniknout, že tělesné rozměry hostů vůbec nejde srovnávat. Směrem na západ výrazně přibývá těch, kteří sotva funí, tak tak se napasují do křesla, ale než člověk řekne TLUSŤOCH, spolknou pět palačinek i s vanilkovým přelivem k obědu a už sondují, kdy bude večeře.
Průměrně stojí potraviny na týdenní plavbu milion dolarů a spotřebuje se jich zhruba 350 tun. Každé ráno si Gary vezme kalkulačku a počítá: kolik se snědlo předchozí den, kolik je na palubě dospělých, kolik dětí, jaké národnosti...
Díky zkušenostem a složitým rovnicím pak kolegům zadá, jestli uvařit víc hovězích polívek nebo napéct čokoládových dortíčků. Ti kolegové se mu mimochodem dost mění.
„A to je moje hlavní práce,“popisuje. „Když mi v Miami vystoupí pětadvacet kuchařů, protože končí nebo mají dovolenou, musím zajistit, aby tam na mě jiných pětadvacet čekalo.“
Celkově jich má společnost Royal Caribbean, která provozuje Sympfonii a s ní dalších 24 lodí, v databázi 16 tisíc!
„Každou bramboru tu oloupeme ručně,“chlubí se Gary. „Osm tun za týden.“
A co dál se tu za týden vypije a sní? 7 tun kuřecího masa 7 tun hovězího 5 tun vepřového 20 tun ovoce 30 tun zeleniny 90 tisíc vajec 30 tisíc litrů zmrzliny 18 tisíc kousků pizzy 20 tisíc piv 2 300 lahví vína Ale ani to jako by nestačilo. Ono se tu v obžerství dokonce soutěží. Kdo ve zdejším sportbaru (ano, i ten tu je, s 31 velkými obrazovkami) za 45 minut spořádá sto kuřecích křidélek, dostane tričko. Předtím ale křidélka samozřejmě zaplatí. Stojí tisíc korun.
Ideální způsob, jak během týdne navštívit několik míst? Nebo festival plýtvání, ničení životního prostředí a ukázka toho, že lidi už nevědí, co by? Na to druhé má šéf lodní společnosti připravenou odpověď.
„Kdyby všichni naši hosté byli doma, topili, svítili a pouštěli vodu, ničili by přírodu daleko víc, než když jsou pohromadě na naší lodi,“říká. Tři čtvrtiny odpadků ze Symfonie se recyklují. A třeba plastová brčka tu zakázali úplně. Když už je musíte mít, tak leda z papíru.