Domy pět let po povodních plesniví. Kvůli teplé zimě
Plíseň a vlhkost v domech má podle starostů vyplavených obcí polovina lidí. I roky od záplav.
„Jakmile dáme nábytek přímo ke stěně, zplesniví. Zdi jsou zelené, nepomáhá chemie ani to, že jsme zdi omlátili a natáhli speciální omítkou, ale ani ta nepomohla,“vypráví důchodce Pavel Zelenka z obce Kly u Mělníka. Jeho dům několikrát vypláchla voda z nedalekého Labe. A následně přišla další katastrofa – zdi plesniví, omítka opadává, nepomáhají vysoušeče a místnosti jsou zatuchlé. Stejné problémy po letošní teplé zimě mají stovky dalších domácností. Odhadem více než polovina z vyplavených po celé zemi. Podle expertů nastává doba, kdy se ukazují i chyby při opravách po povodních před lety, kdy lidé většinou jen vysušili domy, oklepali omítky a natáhli nové.
Pavel Zelenka měl vodu v domě třikrát. V roce 2002 v místnostech až ke stropu, v roce 2006 jen pár čísel a v roce 2013 opět do půlky zdí. „Vše jsme opravili, neustále topíme a větráme, ale jak přijde sychravý podzim nebo deštivé jaro, plíseň okamžitě vyleze,“ukazuje na zeď za pelestí postele v ložnici, kterou po velké vodě celou otloukli a natáhli omítkou se skelnými vlákny a polystyrenem. I tady jsou dnes – po pěti letech od opravy – vidět mapy, jak voda vzlíná. Vlhkost a zvláštní zatuchlost jsou cítit v každé z místností. „Je to v podstatě neřešitelný problém, omítky opravujeme pořád dokola a nepomáhá to,“říká soused ze vsi Jaroslav Karban.
O pár domů dál v obci Kly se právě buduje nové patro na jednom ze stavení. „Chtějí to přestavět, protože paní byla z toho vlhka pořád nemocná,“vysvětluje sousedka. V roce 2002 o dům přišla, na stejném místě s rodinou vybudovala nový s obytnou plochou, která nyní stojí na metr vysokém betonovém podstavci.
Starostové vyplavených obcí odhadují, že plíseň či vlhkost v domech má polovina obyvatel. Většinou se s tím ale příliš nechlubí.
A znalci na odvlhčování zdiva přicházejí s krutým vzkazem vyplaveným – zapomeňte, že byste se kdy jednoduše vysušením zbavili vlhkosti ve zdivu. „Při povodni se ve zdivu otevřely cesty, kapiláry se změnily a zdivo začalo mít větší tendenci ke vzlínání. Kapiláry i po vysušení zůstaly otevřené, zdivo více absorbuje vodu, a ačkoliv vysušené, má zdivo prostě jiné vlastnosti, než mělo v původním stavu,“říká přední český odborník na odvlhčování zdiva a předseda České společnosti pro odvlhčování staveb Michael Balík.
Pro vyplavené domy je podle něj nejhorší sychravé vlhké počasí či v zimě vlhko a relativně teplo bez mrazů. „Vzduch je v tu chvíli například z osmdesáti až devadesáti procent nasycen vlhkostí a vznikají dobré podmínky pro vzlínání vlhkosti,“dodal Balík.
Vlhko ve zdivu je ideálním prostředím pro růst plísní. Ačkoliv lidé mluví o tom, že se jim vlhkost a plísně objevily ve zdech až po letech, podle odborníků rostly v zasažených zdech od samotných záplav nepřetržitě a jejich spóry pak ještě proudění vzduchu při větrání či vysoušení roznášelo.
„Lokality, které byly zasaženy povodní, měly problém s vlhkostí obecně vždy větší než domy, které byly třeba na kopci. U vody je prostě přirozeně vyšší vlhkost,“říká Petr Matouš, starosta Putimi na Písecku, kterou řeka Blanice vyplavila několikrát.
Neodborné opravy
Odborník na sanaci zdiva a hydroizolace Jiří Švorc si myslí, že problémy s vlhkostí ve zdivu přicházejí letos po letech od povodní i jako výsledek tehdejších rekonstrukcí a svépomocných oprav domů. „Otlučením omítek po povodni a uděláním nových nic nezkazíte, ale ani zcela nevyřešíte. Vždy je potřeba komplexní řešení. U sanací platí, že neexistuje jedna univerzální metoda odstranění vlhkosti. Příčin může být hodně, omítky po dobu několika let ukládají vlhkost a ke korozi pak dochází až za několik let,“říká Jiří Švorc.
S tím souhlasí i další odborník na odvlhčování staveb Michal Spurný z firmy SPSAN ze Zábřehu. „Zdi jsou jako houba na mytí nádobí. Když ji poprvé dáte do vody, trvá strašně dlouho, než se nasaje. Jakmile ji ale vymácháte ve vodě, úplně se změní její vlastnosti a bude nasávat vodu mnohem více než poprvé. To, že lidé zdi vysušili, otloukli a udělali nové fasády, to je řešení maximálně na pět let, kdy to vypadá dobře. Pak se mapy objeví,“vysvětluje Spurný.
Plísně jsou houby, které své výtrusy uvolňují do atmosféry a lidé v místnostech je následně inhalují. Lidský uminitní systém se tak snaží plísňových spor zbavit kašláním nebo kýcháním. Lékaři varují, že plísně mohou být velmi nebezpečné, a to zejména pro starší lidi, děti a osoby se zhoršeným zdravotním stavem a imunitou.
Problémy s vlhkostí ve zdivu přicházejí letos i jako výsledek tehdejších rekonstrukcí a svépomocných oprav domů.