Nenávist k Židům přenesli do Německa

Pokaždé, když opouští svůj berlínský domov, řeší 29letý Mark Krasnov stejné dilema. Má si vzít jarmulku, tradiční židovskou pokrývku hlavy, a vyjádřit tak úctu k náboženským tradicím? Nebo raději myslet na vlastní bezpečí?

„Nechci provokovat, jen ctít svou víru,“říká Krasnov, šéf komunitního centra německých Židů. „Přesto vnímám riziko, které to přináší,“připouští. Obvykle volí druhé řešení. Jarmulka zůstane doma.

Podobné obavy nejsou neopodstatněné, jak dokazuje poslední případ z tohoto týdne. Trojice útočníků napadla v centru Berlína dvojici mladíků. Nejprve létaly urážky. Ze záznamu, který se dochoval, agresoři křičí arabsky „Žide!“. Později přibyly i tvrdé rány.

Případ vyvolal v Německu velké pobouření. Není navíc jediný.

Jen v německé metropoli, kde žije okolo 20 tisíc Židů, zaznamenali za uplynulý rok čtyři desítky napadení a pohrůžek na jejich adresu. Co s tím? Němečtí politici útoky odsuzují, ale když mají pojmenovat příčiny, našlapují po špičkách. Zdráhají se otevřeně mluvit o tom, že většina útoků přichází od muslimských imigrantů, kterých za poslední roky přišly do země statisíce.

„Mnozí přicházejí ze zemí, kde je nenávist vůči Židům doslova součástí oficiální politiky,“uvedl nedávno Josef Schuster, předseda Ústřední rady německých Židů.

Později vyšlo najevo, že 21letý muž napadený v Berlíně přitom ani není židovského původu a vyrůstal v Izraeli v arabské rodině.

Připustil, že byl varován, že není radno nosit v Berlíně jarmulku. Přesto neposlechl, a to záměrně.

„Chtěl jsem mít pro policii důkaz, aby Němci viděli, jak je strašné, když člověk chodí berlínskými ulicemi jako Žid,“vysvětlil v listu Die Welt napadený mladík.

Kancléřka Merkelová označila útok za „hroznou událost“.

„Boj proti podobným antisemitským výtržnostem musíme vyhrát,“řekla Merkelová s tím, že vláda je odhodlána učinit vše pro to, aby k podobným útokům nedocházelo.

Policisté ovšem nemohou být na každém rohu. „Bezpečí je prvořadé, proto ozbrojená ochrana synagog každému radí, ať jarmulku raději po odchodu na ulici zase schová,“vysvětluje Krasnov s tím, že většina jeho souvěrců se tomu už přizpůsobila.

Nepřítel číslo 1

V německé metropoli rovněž řešili učitelé případ školačky, kterou šikanovali a uráželi její muslimští spolužáci. Pálení izraelských vlajek na propalestinských demonstracích už je skoro normou.

Antisemitismus má v Německu i méně nápadné podoby. Mnohé Němce před pár dny šokovalo udělení prestižního hudebního ocenění Echo dvojici raperů Kollegaha a Farida Banga za jejich album Jung, Brutal, Gutaussehend 3. Jejich texty provokativně bagatelizují hrůzy holokaustu.

Přední umělci, jako rusko-německý pianista Igor Levit či známý autor revolučního beatlesovského alba Revolver, grafik Klaus Voormann, reagovali vrácením ocenění.

Mluvčí etické rady hudebních cen Wolfgang Börnsen se snažil tišit bouři nevole prohlášením, že grémium považuje texty raperů za neobhajitelné a nedůstojné. Současně však oznámil, že ocenění raperů zrušeno nebude.

V mnohých Němcích potvrzují takové případy neodvratný dojem, že antisemitismus zní na veřejnosti hlasitěji než kdykoli v poválečné minulosti.

Nárůst protižidovských výpadů se datuje zejména do období po roce 2015, kdy země přijala statisíce blízkovýchodních, převážně muslimských imigrantů. Izrael je pro ně nepřítelem číslo jedna, tak to poslouchají ze všech stran od dětských let. „Němečtí Židé pak výbuchy negativních emocí odnášejí,“míní Mark Krasnov.

Němečtí politici argumentují, že mnoho útoků mají na svědomí pravicoví extremisté.

Známý návrhář Karl Lagerfeld má v této věci jasno. „Nikdo nemůže zabít miliony Židů a pak do země přivést miliony jejich nejhorších nepřátel,“vymezil se vůči Merkelové.