Iluze o české vodě prospěje Veolii

Voda na severu Čech v rukou českých obcí? Bude to stát dvě miliardy, a navíc Veolia zůstává.

Zuzana Mendlová Jitka Vlková redaktorky MF DNES

Měl to být přesun hospodaření s vodou od francouzské Veolie zpátky pod kontrolu českých měst a obcí. Jenže není to tak růžové, jak to vypadá. A mohou za to sami akcionáři, města a obce. Ať už proto, že si to přáli, nebo kvůli tomu, že zaspali.

Akcionáři Severočeské vodárenské společnosti (SVS) – což je 458 měst a obcí Ústeckého a Libereckého kraje – odsouhlasili na včerejší valné hromadě nový model vodárenství v kraji, účinný od ledna 2019. Z firmy Severočeské vodovody a kanalizace (SčVK), která má nově patřit pouze městům a obcím (neboli SVS), „vyteče“významná část aktivit nutných pro údržbu a provozování trubek na severu Čech do nově vytvořené firmy Severočeská servisní (SS). V ní bude mít Veolia 25 procent a nadpoloviční většinu v managementu.

V SčVK zůstane účetnictví a klientské centrum. V nové firmě SS pak budou všichni, kdo mají know-how a šikovné ruce, aby udrželi trubky v chodu. Šéfovat jim bude management ovládaný Veolií.

„Podstatné je, že města a obce získají prostřednictvím SVS plnou kontrolu nad veškerými finančními toky, že se veškeré změny odehrají bez nutnosti zvyšovat cenu vodného a stočného a že zůstanou zachována všechna pracovní místa,“uvedl včera předseda představenstva SVS Tomáš Indra.

Cena je tajná

Zmíněných 25 procent si Veolia bude muset teprve koupit. Za kolik, to je tajné. Zástupci měst a obcí mohou tuto a další informace spojené s transakcí vyčíst z dokumentů, do nichž smějí nahlédnout pouze v sídle SVS. Nesmějí je vynášet ven, radit se s právníky a nesmějí o nich mluvit ani se svými kolegy na radnicích. To vše pod hrozbou několikamilionové pokuty, která leckoho odradí.

Z několika tisíc zastupitelů si bylo dokumenty dosud prohlédnout jen několik. Poslední redakci známé číslo z letošního ledna je čtrnáct.

Včerejší hlasování valné hromady nebylo z pohledu provozování severočeských trubek nijak zásadní. To hlavní už se odehrálo loni. Tehdy těsnou většinou města a obce odhlasovaly, že za astronomických 1,94 miliardy korun od Veolie odkoupí 50,1 procenta akcií, které Francouzi vlastní v provozní firmě SčVK. Mnozí starostové navíc hlasovali, aniž cenu (opět byla neveřejná) a další postup znali.

Včerejší hlasování už bylo jen balancováním na voru mezi peřejemi. „I kdybychom to neodsouhlasili, tak to stejně bude pokračovat, nemáme šanci to ubrzdit. Zavázali jsme se dát Veolii podíl na byznysu do roku 2030, a pokud to rok předtím nevypovíme, tak se to o dalších pět let prodlouží,“říká Miroslav Andrt, místostarosta Štětí, které je také akcionářem SVS.

Andrt patří ke kritikům toho, aby se severní Čechy za cenu téměř dvě miliardy „vykoupily“z područí Veolie a vzápětí do něj znovu fakticky spadly. Útěchou mu může být, že Veolia by díky menšímu podílu měla mít nárok na menší dividendy než dosud. „Dosud byl čistý zisk SčVK zhruba 400 milionů ročně, z toho polovina šla do Francie. Teď to bude o řád níž,“doufá Andrt.

To nicméně neznamená, že je teď na dvanáct let klid. Veolii musí města a obce hlídat. Podle dlouholetého kritika provozního modelu hospodaření s vodou Radka Novotného, provozujícího server pravdaovode.cz, by mohl například management nové Servisní společnosti přihrávat zakázky firmám vlastněným Veolií. K tomu ostatně dochází už dnes, kdy firmy vlastněné skupinou Veolia inkasují za své služby od SčVK řádově nízké stovky milionů korun ročně, jak vyplývá z výroční zprávy pro rok 2016.

Existuje přitom více možností, jak dostat vodu pod českou kontrolu. Smlouva o provozování vodovodních trubek měla na severu končit v roce 2020, pak by SčVK (a tím i Veolia) přišly o kšeft. A města a obce, v tomto případě zastupované managementem SVS, by si mohly vybrat jiného provozovatele v otevřené soutěži, nebo vybudovat vlastní provozní společnost. Know-how by k tomu SVS měla mít, protože několik let potrubí provozovala napůl s Veolií.

Možnost postavit vlastní provozní společnost ale vedení SVS zavrhlo s tím, že by to údajně stálo nepředstavitelných 3,5 miliardy korun. „K ceně dospěly znalecké posudky a odborné expertizy. SVS na jejich základě posuzovala celkem 13 variant, kudy by se vodárenství po roce 2020 v severočeském regionu mohlo ubírat,“uvedl Martin Jaroš z Ewing Public Relations. Jako jediné možné řešení vybralo představenstvo SVS variantu odkupu a valná hromada ji loni v červnu odhlasovala.