Nejlepší levné párky a saláty mají v Polsku

Porovnání nejlevnějších potravin dostupných v Česku a ve čtyřech sousedních zemích ukázalo, že jejich kvalita je velmi rozdílná. Nejhůře dopadly ve srovnání výrobky pořízené v tuzemsku.

České zboží v kvalitě nezvítězilo ani jednou, na posledním místě se ocitlo třikrát, a to v případě měkkých salámů, rybích prstů a kysaného zelí.

Potraviny prodávané za podobnou cenu v Německu obsadily v porovnání kvality všech chlazených výrobků časopisu dTest dvakrát první místo, konkrétně v kategorii točených salámů a měkkých salámů.

Všechny ostatní země si odnesly alespoň jedno prvenství. Překvapením může být, že nejlepší kvalitu v kategorii párků a lahůdkových salátů obsadilo polské zboží. Rakušané se mohou pochlubit nejkvalitnějším jahodovým jogurtem a kysaným zelím. Slováci dosáhli alespoň jednou na první příčku, a to v hodnocení rybích prstů.

V čem české potraviny zaostávají nejvýrazněji? Nejlevnější rybí prsty koupené v Česku byly z mletého a strojně odděleného rybího masa. Masa bylo o 15 procent méně než v prstech ze všech ostatních států. Český měkký salám ani silné párky nestačily obsahem masa na ty německé. Tuzemským uzeninám v porovnání s jinými uškodil také vyšší obsah tuku a soli.

Český a slovenský lahůdkový salát dopadly nejhůře kvůli kvalitě použitého salámu. České kysané zelí obsahovalo konzervanty a největší množství soli, skončilo proto na posledním místě. Pouze tuzemskému jogurtu se vedlo dobře a skončil na druhém místě hned za vzorkem z Rakouska.

„Rozhodli jsme se porovnat, jaký je rozdíl mezi deklarovanou kvalitou nejlevnějších potravin prodávaných u nás a v sousedních státech. Při nákupech jsme měli pouze dvě kritéria výběru – vzhledově se muselo jednat o výrobky podobného typu a vždy jsme kupovali ten nejlevnější produkt, který byl v nabídce,“uvedla Hana Hoffmannová z dTestu.

Redakce nakoupila potraviny v české, slovenské a německé pobočce řetězce Kaufland, polském supermarketu Biedronka a v rakouské prodejně Spar.

„Nejlevnější potraviny jsme nakupovali bez ohledu na to, zda jde o privátní značku daného řetězce, či nikoliv. Pořadí jednotlivých výrobků jsme určili podle údajů deklarovaných na etiketě. Posuzovali jsme obsah, případně kvalitu nejdůležitějších složek, vybrané výživové hodnoty a přítomnost přídatných látek,“komentovala kritéria testu Hoffmannová.

Rozdíly v kvalitě jdou na vrub tomu, že v okolních zemích jsou kontroloři náročnější. „Ukázalo se, že přísné právní předpisy pro kvalitu potravin v Německu a Rakousku nastavují kvalitativní laťku výš,“tvrdí Hoffmannová.

„V porovnání s těmi českými definují Němci i Rakušané legislativně širší okruh výrobků, například různé typy lahůdkových salátů, nebo určují, kolik ovoce musí obsahovat ovocný jogurt. Česká legislativa dává výrobcům ohledně receptur větší volnost. Důslednější stanovení požadavků na minimální kvalitu by možná bylo přínosem pro zákazníky,“dodala Hoffmannová.

Podle průzkumu společnosti GfK nakupuje v zahraničí 15 procent českých domácností a více než polovina z nich vyráží právě do Německa. Češi mnohdy nerozumějí německy psaným etiketám, takže vybírají potraviny podle vzhledu a ceny produktu.

Srovnání nejlevnějších potravin ve středoevropských zemích dopadlo pro Česko špatně. Všude jinde se jí lépe České zboží se na posledním místě ocitlo třikrát, a to v případě měkkých salámů, rybích prstů a kysaného zelí.