Firma utrácí miliony za vepřín, navzdory žalobě
Firma Agpi, od které vykoupil stát vepřín v Letech u Písku za 450 milionů korun, už utrácí desítky milionů. Splatila své úvěry a dluhy, které měla, dosáhly za poslední roky 121 milionů korun. Peníze utrácí navzdory tomu, že prodej vepřína napadl minoritní akcionář Petr Vrba z Bratislavy dvěma žalobami. V první, proti záměru prodat vepřín, už mu dal soud za pravdu. V druhé zpochybňuje samotný prodej. Může se tak stát, že prodej vepřína bude nakonec neplatný.
„Nevěříme tomu. Najali jsme právníky, kteří připravili prodej i smlouvu. Lépe už to udělat nešlo a vše do posledního detailu by mělo být správně. Proč bychom měli čekat, když pan Vrba podává účelové žaloby a může se vše táhnout roky? Samozřejmě jsme okamžitě zaplatili bankovní úvěry, investiční i provozní, přece si nebudeme půjčovat za drahé úroky, když máme své finance,“řekl místopředseda představenstva Agpi Jan Čech.
Právníci minoritního akcionáře ale v žalobě, o které českobudějovický krajský soud bude teprve rozhodovat, tvrdí, že při prodeji nebylo jasné, co se s penězi po prodeji areálu stane, na co budou použity a jak budou rozděleny. „Můj klient neměl relevantní informace o prodeji a firma jej vyřadila z jednání,“uvedl Vrbův právník Petr Uklein.
Akcionář firmy Agpi Petr Vrba, který ovládá deset procent akcií, má mezi kolegy ve firmě, která prodala státu vepřín v Letech, nelichotivé přezdívky. Říkají mu vyděrač a potížista.
Vrba totiž zažaloval u soudu největší obchod firmy v její historii – prodej vepřína stojícího v místech bývalého válečného sběrného tábora pro Romy státu za 450 milionů korun. A s první žalobou, že rozhodnutí červnové valné hromady, kde se schvaloval záměr prodat prasečák státu, bylo neplatné, uspěl. Teď u soudu leží druhá – podobného znění. Vrba v ní napadá prosincovou valnou hromadu, kde byla schválena kupní smlouva se státem.
Českobudějovický krajský soud před deseti dny znění žaloby poslal Agpi, aby se k ní do začátku května vyjádřilo. „Akorát nás to obtěžuje a stojí to peníze. My nemáme pochyb o tom, že prodej byl v pořádku, protože to by státní úřady neposlaly peníze. O tom, že první valná hromada byla svolána špatně, jsme věděli,“říká místopředseda představenstva Jan Čech a Vrbu popisuje jako akcionáře, který před lety chtěl vyplácet pravidelné dividendy. „Vyděrač. Akcie koupil více než levně od člověka v exekuci. Když mu firma odmítla vyplácet peníze, začal psát žaloby a stížnosti,“dodává Čech.
Dohoda o prodeji
I když se tváří, že Agpi se spor příliš netýká a musí jej vyhrát, uvnitř mezi ostatními akcionáři je znát napětí. Soud totiž v první žalobě už rozhodnutí valné hromady zrušil. Pokud by zrušil i druhé, byl by celý prodej neplatný.
„Napadené rozhodnutí valné hromady je právně nezávazné, neboť není určité. Není z něj jasné, jestli se (při převodu) jedná jen o movité či nemovité věci, a nevyplývá z něj, kdo má vlastně být smluvním partnerem,“řekl k rozhodnutí soudu soudce Miloš Šimánek.
Druhá žaloba, kterou bude řešit tentýž soud, stojí na argumentech, že Vrba neměl dostatek informací, aby se mohl rozhodnout, zda je prodej pro firmu výhodný, či nikoliv. Kupříkladu argumentuje, že nevěděl, jak bude s penězi, které firma od státu získá, naloženo, a neznal ani cenu, za kterou má Agpi areál prodat státu. Ta byla vyjednávána se státem jako tajná.
První rozhodnutí krajského soudu zatím není pravomocné, Agpi se může odvolat k Vrchnímu soudu v Praze. Kupní smlouva mezi firmou a státem je přitom dál platná, jí se týká právě až druhý soud. „My neřešíme v tuto chvíli, co by bylo, kdyby... My se chováme jako řádní hospodáři a namísto toho, abychom si půjčovali peníze na drahé úroky, jsme provozní i investiční úvěry splatili a využíváme své peníze, které nyní máme,“dodal Čech.
Stát už poslal firmě 90 procent dohodnuté kupní ceny.
Třináct hal areálu vepřína, ve kterých bylo až třináct tisíc prasat, je teď prázdných a prasečák už patří státu, respektive Muzeu romské kultury. To chce vepřín do konce roku zbourat a na jeho místě postavit památník obětem romského holokaustu. Jen zbourání hal bude stát podle odhadů 110 až 120 milionů korun.
Vepřín vznikl na místě koncentračního tábora za minulého režimu v roce 1972. Celkově má areál rozlohu 7,1 hektaru. O jeho vykoupení a zbourání se mluvilo přes dvacet let.