Dlouhé návraty domů
Kardinál Josef Beran není jediný exulant, který byl po pádu komunismu převezen do Česka
Operace Návrat domů po pěti dnech úspěšně skončila. Rakev s ostatky kardinála Josefa Berana byla včera večer uložena do nově vybudovaného sarkofágu v kapli svaté Anežky v pražské katedrále svatého Víta.
Ostatky pražského arcibiskupa Berana byly ve čtvrtek exhumovány ve Vatikánu. Kněz, který strávil tři roky v nacistickém koncentračním táboře a šestnáct let v internaci, do které ho bez soudu umístil komunistický režim, je symbolem boje katolické církve proti totalitě.
Rakev před uložením v katedrále s ostatky symbolicky putovala Římem a Prahou, po místech spojených s kardinálovým působením. V sobotu dorazila na voze taženém šestispřežím kladrubáků do katedrály.
Barokně opulentní
Pohřeb v katedrále je zcela výjimečnou záležitostí. „V průběhu posledních dvou století je vyhrazen jen nejvyšším církevním hodnostářům, pražským arcibiskupům a některým pomocným biskupům,“uvedl mluvčí arcibiskupství Stanislav Zeman.
Beranovi se však dostalo pocty ještě významnější. V kapli svaté Anežky bude mít sarkofág. Nebude tedy pohřben v kryptě jako ostatní arcibiskupové, ale přímo v kapli.
Způsob, jakým se návrat uskutečnil, přesto vyvolává kritiku. Třeba publicista Miloš Doležal, který se podílel na převezení ostatků umučeného faráře Josefa Toufara, ho považuje za zbytečně opulentní. „Je otázka, jestli by si to přál sám kardinál Beran, byl to skromný, neokázalý člověk,“vysvětluje. „Mnoho slov a mnoho gest. Nevkusný návrat statečného a skromného muže neodpovídá nejen jeho duchu, ale ani současné chvíli,“dodává.
Důvodem návratu je podle církve přání v Beranově závěti. Chtěl být pohřben v katedrále svatého Víta.
Pro uložení Beranovy rakve byl symbolicky vybrán svátek svatého Vojtěcha. Druhý pražský biskup totiž byl stejně jako Beran exulant. Svatý Vojtěch odešel z Čech po vyvraždění své rodiny, Slavníkovců, a byl zabit na misii v Prusku 23. dubna 997. Zpět do Čech jej odvezl český kníže Břetislav I. v roce 1039.
Oběť obou režimů
kteří z Česka uprchli před totalitním režimem.
Prostá deska s nápisem „Kde domov můj, kde vlast má“skrývala v Anglii bezmála padesát let ostatky baronky Sidonie Nádherné. Šlechtična, která byla múzou a mecenáškou mnoha umělců, doplatila na zvraty dvacátého století.
Z jejího zámku ve Vrchotových Janovicích ji nejprve vyhnali nacisté a pak komunisté, kteří jí panství zkonfiskovali. Na rodinném hřbitůvku Nádherných v zámeckém parku měla připravené místo vedle bratra Karla a rodičů.
Její poslední přání se splnilo až po pádu socialismu. Vrátila se v roce 1999, pohřbu se tehdy účastnil i tehdejší ministr kultury Pavel Dostál. V tichosti se vrátily také urny či rakve s ostatky příslušníků dalších šlechtických rodů, kteří chtěli být pohřbeni vedle svých předků.