Těžaři bitcoinu oteplují planetu. Austrálie kvůli nim pálí uhlí

Těžaři kryptoměn opouštějí Čínu a hledají levný zdroj elektřiny. Letos má těžba virtuálních měn spotřebovat dvakrát víc proudu než Česko.

Hunter Valley v australském Novém Jižním Walesu se proslavilo především svými vinicemi. V kraji zhruba 120 kilometrů severně od Sydney se však také těží černé uhlí, které jde především na export. A nově by se tu mohly těžit také kryptoměny. Stejně jako v případě uhlí však za sebou zanechají nemalou uhlíkovou stopu.

Kvůli „dobývání“bitcoinu a dalších virtuálních měn se totiž má znovu zprovoznit uhelná elektrárna Redbank, která byla před čtyřmi roky odstavena. Počítá s tím plán technologické firmy IOT Group, která podepsala dohodu s majitelem elektrárny Hunter Energy.

„Díky dohodě vzniká potenciál vytvořit v Austrálii nové Silicon Valley,“řekl australskému deníku The Age šéf IOT Group Sean Neylon. Nemusí jít podle něj pouze o těžbu kryptoměn, technologii prý mohou využívat důlní společnosti pro zjednodušení obchodu s komoditami.

Těžba kryptoměn, neboli jejich vytváření, totiž spotřebuje velké množství energie. Těžaři, kteří disponují větším výpočetním výkonem, mají lepší šanci, že novou transakci odhalí rychleji než jejich konkurenti. Pokud cena bitcoinu roste, zvyšuje se i odměna, kterou těžaři za nový bitcoin dostanou. Proto pro ně má smysl investovat do výkonnějšího vybavení.

Jenže platí, že čím výkonnější čip, tím víc energie spotřebuje. Do výpočtu, zda se těžba vyplatí, významně vstupuje také cena elektřiny. Takže čím méně za ni těžař platí, tím víc vydělá. Analytici americké investiční banky Morgan Stanley spočítali, že bod zvratu, od něhož se těžba vyplatí, je 8 600 dolarů (178 tisíc korun) za bitcoin.

Island je rájem těžařů

„Příliv nové těžařské kapacity zvýší obtížnost těžby ve druhé polovině letošního roku. I v případě, že cena bitcoinu zůstane stejná, podle naší simulace předpokládáme, že zisky z těžby rapidně klesnou,“uvádějí analytici banky.

Pokud si ale těžař zajistí levnou elektřinu, posouvá se hranice, od které se těžba vyplatí, dolů. Ještě před pár měsíci se odehrávaly více než dvě třetiny světové těžby kryptoměn v Číně, kde měli těžaři přístup k levné elektřině z vodních elektráren.

Kvůli tomu však musí zůstat v provozu velké množství špinavých uhelných elektráren, což se nelíbí

úřadům, které se snaží bojovat proti znečištění. Dokonce údajně zakázaly státním firmám, aby těžařům elektřinu prodávaly.

Těžaři bitcoinu a dalších kryptoměn se proto poohlížejí jinde. Jeden z největší světových těžařů Bitmain se z Číny přesunul do Švýcarska, kde má přístup k elektřině z vodních elektráren. Zájem o levnou geotermální elektřinu na Islandu přispěl k tomu, že těžba kryptoměn na ostrově spotřebuje víc energie než tamní domácnosti.

V Austrálii je sice elektřina poměrně drahá, dohoda však umožní postavit těžební centra přímo v areálu elektrárny. Těžaři se tak vyhnou poplatkům za rozvod elektřiny a zaplatí jen asi pětinu toho co běžní zákazníci.

Cena bitcoinu, která se v polovině prosince přehoupla přes 19 tisíc dolarů, se nyní obchoduje za méně než polovinu. V posledních týdnech však zájem opět roste – za poslední tři týdny se cena nejrozšířenější virtuální měny zvedla ze sedmi na téměř devět tisíc dolarů.

Postupně se zvyšuje také objem transakcí. Ačkoliv je objem aktivit na kryptoměnových burzách proti konci loňského roku poloviční, ve srovnání se stejným obdobím loni na jaře je to stále pětadvacetkrát více.

Podle odhadů může těžba kryptoměn letos vyčerpat 120 terawatthodin elektřiny, což je třikrát více než loni. A zhruba dvojnásobek spotřeby v Česku.