Polsko chce tři miliony Ukrajinců
O práci ukrajinských gastarbeiterů začíná být zájem i v západní Evropě, která Polsku pracovní sílu z východu přetahuje
V Polsku pracují na základě povolení už více než dva miliony Ukrajinců a do konce tohoto roku už by to mohly být podle plánů dokonce tři miliony.
Nezaměstnanost je rekordně nízká, pouze asi šestiprocentní, a tak jsou Ukrajinci pro Polsko v mnohých odvětvích už naprosto nepostradatelní. „Ukrajinská pracovní imigrace zachraňuje polskou ekonomiku,“hlásá hrdě šéf ukrajinské diplomacie Pavlo Klimkin.
Především na lidskou práci náročné části zemědělství, jako například sběr malin, sklizeň jablek a podobně, v nichž je Polsko jedničkou na evropském trhu, by se v současnosti bez Ukrajinců opravdu zhroutily. Ukrajinci také obsazují místa v polském průmyslu. Podniky tam hledají například dělníky do montážních linek podobně obtížně jako v Česku.
Přílivu Ukrajinců do Polska pomohlo v minulých letech zjednodušení při získání pracovních povolení. Varšavě se díky tomu podařilo získat mnohem víc pracovních sil na Ukrajině než například Praze. Pro Polsko jako první volbu pro Ukrajince mluví i příbuznost jazyků. Ukrajinština je od polštiny vzdálena jen o něco více než čeština od slovenštiny. Je to důsledek společné historie: velká část dnešní Ukrajiny byla po staletí součástí středověkého Polska, jehož úředním jazykem byla polština. Podobně blízká polské je i ukrajinská kuchyně a mnoho dalších věcí.
Integrace Ukrajinců je proto téměř bezproblémová. Ostatně v meziválečném Polsku, které se rozkládalo o několik set kilometrů východněji než Polsko dnešní, tvořili Ukrajinci skoro 14 procent obyvatelstva.
Polsko ale přílivu Ukrajinců používá i jako protiargumentu v debatě o tom, že odmítá přijímat běžence z jiných unijních zemí, jako je Řecko a Itálie.
„Na východní hranici Evropské unie jsme se přičinili o velké snížení napětí. Přijali jsme nejméně několik desítek tisíc, možná i stovek tisíc běženců z Ukrajiny,“řekl před časem polský premiér Mateusz Morawiecki. A rozpoutal tím bouřlivou diskuzi, zda je možné alespoň část ukrajinských gastarbeiterů v Polsku považovat za běžence, či nikoli.
Radši do Švédska
Odborníci se shodují, že příliv Ukrajinců, který už překročil počet Poláků, kteří odešli v minulých deseti letech za prací do Británie či Německa, polské ekonomice výrazně pomáhá.
„Aby Polsko udrželo tempo hospodářského růstu, bude v příštích dvou desítkách let potřebovat pět milionů pracovníků z Ukrajiny nebo jiných zemí,“uvádí polský Svaz zaměstnavatelů. „Bez pracovníků z Ukrajiny by mnoho polských firem nesplnilo své rozvojové plány,“upřesňuje Maciej Witucki z personální agentury Work Service.
Jenže, jak upozorňuje polský list Gazeta Wyborcza, tempo vydávání nových pracovních povolení Ukrajincům začíná polevovat. Zatímco loni touto dobou jich polské úřady vydaly od počátku roku 400 tisíc, letos je to „jen“250 tisíc. To, že polské úřady nestíhají, může mít pro nábor Ukrajinců v Polsku fatální důsledky. „Mnoho Ukrajinců, kteří původně chtěli dělat v Polsku, odešlo například do Švédska,“řekl deníku personalista Andrzej Mikolajewski. A varuje, že i Švédsko a další západní země výrazně zjednodušily udělování pracovních víz Ukrajincům.
Ukrajinu vývoz pracovní síly drží ekonomicky nad vodou. Loni Ukrajinci pracující v cizině poslali totiž domů téměř deset miliard dolarů (asi 200 miliard korun).