Evropské země, které zpřísnily imigrační zákon

Dánsko – Po zpřísnění azylových zákonů v roce 2016 úřady mohou odebírat žadatelům o azyl cennosti a hotovost nad 10 000 dánských korun (34 000 Kč). Peníze jsou využity na péči o imigranty. O 45 procent se snížily migrantům podpory.

Maďarsko – V březnu 2017 parlament schválil zákon umožňující omezit svobodu pohybu migrantů. Jakmile vstoupí do země, jsou zadržováni v uprchlických táborech až do vyřízení jejich žádostí o azyl. Strana Fidesz chce prosadit zákon zvaný Stop Sorosovi. Má postihnout hlavně nevládní organizace, které s tažením vlády proti migraci nesouhlasí, a to zdaněním darů ze zahraničí či zákazem jejich činnosti.

Německo – V červnu 2017 byl schválen zákon zpřísňující pravidla pro deportaci odmítnutých žadatelů o azyl. Úřady mohou například kontrolovat jejich mobilní telefony či zadržovat migranty bez naděje na získání azylu. Zákon prodlužuje dobu, po kterou budou moci zůstat v deportační vazbě ti migranti, kteří představují ohrožení pro bezpečnost země. Připravuje se návrh zákona, na základě kterého by džihádistům s dvojím občanstvím mohlo být odebráno německé občanství.

Norsko – Země od roku 2015 neumožňuje vstup uprchlíkům bez schengenských víz, pokud z evropské zóny volného pohybu (Schengenu) přicházejí.

Rakousko – Vláda letos v dubnu schválila návrh, na jehož základě budou příchozí uprchlíci platit administrativní poplatek ve výši až 840 eur (přes 21 000 korun). Po spáchání trestného činu budou migranti umístěni do vyhošťovací vazby a vykázáni ze země. Úřady také budou nově moci na základě dat z mobilních telefonů uprchlíků zjišťovat informace o jejich původu.

Švédsko – Zákony se změnily koncem roku 2015, kdy země přestala zvládat nápor migrantů. Zpřísnily se hraniční kontroly a změnila se pravidla pro slučování rodin při udělování povolení k pobytu.