V Nizozemsku se umírá víc na kole než v autě

Čísla jsou znepokojivá. Počet smrtelných obětí mezi cyklisty v zemi loni vůbec poprvé předčil počet obětí automobilových nehod.

Jiří Sládek redaktor MF DNES

K Nizozemsku patří jízdní kola asi stejně jako tulipány. Jejich obliba stoupá, stejně tak ale i počet nehod.

Podle nově zveřejněných statistik loni zahynulo v Nizozemsku 206 cyklistů, tedy o 17 víc než o rok dříve – a současně nejvíc za uplynulých deset let.

Za loňský rok také zahynulo 201 lidí ve svém voze při automobilových nehodách, to je o 30 méně než o rok dříve.

„Jsou to velmi zneklidňující statistiky,“připouští policejní mluvčí Egbert-Jan van Hasselt.

Řídit kolo je v Nizozemsku zjevně dost nebezpečné hobby. Čím to je?

Podle listu De Telegraaf se podílí na všech nehodách už jednou čtvrtinou elektrokola. Jejich prodej strmě stoupá a jen loni se jich prodalo 294 tisíc.

Přímo úměrně tomu přibývá nehod elektrokol, jejich počet se zvýšil zhruba dvojnásobně.

Aktivní senioři

Pomoc elektrického pohonu využívají při jízdě především senioři nad 60 let. S tím souvisí další údaj. Senioři se podílejí na nehodách elektrokol více než ze tří čtvrtin.

Ale pozor, týká se to jen mužů. U žen nad 60 let naopak nehod ubývá.

„Muži dnes zůstávají aktivní do mnohem vyššího věku než dříve, takže je pro ně elektrokolo ideálním řešením,“soudí van Hasselt. „Bohužel, někteří z nich jsou ochotni riskovat, aniž mají odpovídající zkušenosti,“dodává.

Elektrický pohon dodá kolu vyšší rychlost, může dosáhnout až 50 kilometrů za hodinu, takže jezdec je někdy překvapen. Tím spíše, že elektrokolo bývá také o něco těžší než klasický bicykl.

„Jezdci se dostávají do některých zcela nečekaných dopravních situací,“vysvětluje van Hasselt.

Starší cyklisté jsou někdy až příliš přesvědčeni o svých schopnostech, nedokážou přitom zareagovat s takovou rychlostí, jaká je právě potřeba.

K tomu je třeba připočíst, že jen málokdo v Nizozemsku si na kolo bere přilbu. Centrem Amsterdamu i dalších měst se rozlévají široké proudy cyklistů, kde zahlédnout helmu je docela velká náhoda. Ani mimo města, na rozvětvené síti cyklostezek se nošení přilby příliš neholduje. Často ji nemají ani děti.

Za některé nehody je odpovědný i neuspokojivý stav některých stezek. To je také věc, kde chtějí nizozemské úřady začít s nápravou.

Zalátat děravé cesty

Vláda slibuje, že se postará, aby na cyklisty nečekaly záludné díry na cestách a silnicích.

„Chystají se masivní investice do oprav cyklostezek i do jejich přehledného značení,“říká Peter van der Knaap, šéf úřadu pro výzkum bezpečnosti v dopravě. „Investovat do kvalitnějšího povrchu a rozšíření cyklostezek by měly i místní úřady a radnice,“poznamenal současně.

Vedle toho chtějí nizozemské úřady spustit nápaditou informační kampaň, která by nabádala cyklisty k opatrnosti.

Jaap Kamminga, který šéfuje asociaci nizozemských cyklistů Fietsersbond, oceňuje všechny kroky, které povedou k větší bezpečnosti na cyklostezkách. Jedním dechem ale nabádá, že obavy z nehod by se neměly přehánět.

„Samozřejmě, i kdyby zahynul na kole jen jediný člověk, tak je to velmi smutné,“prohlásil Kamminga. „Nesmíme však kvůli obětem nehod přehlížet pozitiva, která nám masový rozvoj cyklistiky přinesl,“dodal.

Posílená kondice a zdravotní přínos pro statisíce starších lidí, kteří holdují cyklistice, podle něj jednoznačně převáží nad všemi riziky.