V cizině českou módu neznají. Přesto může uspět

Kara je desátou investicí Michala Mičky. Spolu s bankami a dalšími investory za podíly ve firmách utratil už přes půl miliardy korun.

Zpočátku jste investoval do technologií, teď stavíte skupinu v módě. Po Pietro Filipi jste koupil značku Kara. Proč?

Mým cílem je konsolidovat módní firmy na tuzemském trhu a v regionu střední a východní Evropy. Dívám se po více značkách, jako jsou Pietro Filipi a Kara, které samostatně nemohou generovat ziskovou marži srovnatelnou s velkými firmami. Díky konsolidaci a centralizovanému řízení společností chceme efektivněji hospodařit, využívat synergií, levnějších nákupů, reklamy apod. Obecně se vám věci lépe dělají, když jste silným hráčem.

Čím je pro vás výrobce kožených produktů zajímavý?

Kara je firma řízená jedním člověkem po velmi dlouhou dobu. Dosavadnímu vlastníku Zdeňku Rinthovi je 67 let, je velmi schopný, ale je zde spousta věcí, které se dají zlepšit. V komunikaci, marketingu, online prodeji, propojení světa internetu a klasického obchodu.

Co chcete v bližší době změnit?

Právě řešíme sjednocení logistiky. Lepší pozici budeme mít i v nákupu médií, protože rozpočet na marketing bude dvojnásobný. Úspory najdeme i v lidech, protože obě firmy bude řídit jeden management.

Kara na rozdíl od Pietro Filipi vydělává. Bude s ní méně práce?

Určitě, jsme v komfortnější situaci. Není něco třeba zásadně měnit, aby fungovala ekonomicky. Je to o tom firmu rozvíjet, převést ji na online, trochu investovat do komunikace. V současnosti přes e-shop nic neprodává. Ale vidíme potenciál, aby se do tří let v prodejích na internetu dostala na zhruba 15 procent obratu.

Jak se firmě daří?

Loňský rok byl historicky vůbec nejlepší. Firma měla obrat 365 milionů korun, zisk EBITDA (před zdaněním, úroky a odpisy) dosáhl 51 milionů.

Jaké ambice máte na zahraničních trzích?

Vidím prostor pro expanzi do dalších zemí. Teď se Kara prodává jen na území bývalého Československa. V ČR, kde se prodává trochu lépe, má 37 kamenných prodejen, na Slovensku 10. Kara dnes neví, kdo je jejím zákazníkem. Chceme to analyzovat, stejně jako další informace, a následně postavit strategii pro současné trhy i zahraniční expanzi. Kožené a kožešinové věci jsou segmentem, který je zajímavý ve více zemích.

Které země zvažujete?

V létě budeme testovat zahraničí onlinem. Mohlo by nám dávat smysl například Rakousko, ale nakonec to může být jinak.

Jaký zvuk mají české módní značky za hranicemi?

V podstatě žádný. Myslím, že pokud se cizince zeptáte na nějakou českou značku, nikdo vám moc neodpoví. Není to ale podle mě rozhodující pro to, zda budete úspěšný v expanzi. Je to o kombinaci několika faktorů: jak značku umíte nabídnout, komunikovat, jaké partnery si najdete... Nedá se říct, že by značka určovala pravděpodobnost úspěchu. Když dva lidé dělají totéž, není to totéž.

Po čem dalším se v módě nyní poohlížíte?

V Česku ještě něco je, ale není toho už moc. Díváme se, zkoumáme, ale myslíme si, že bude nutné hledat na jiných trzích zejména v regionu střední a východní Evropy. Určitě se ale díváme po podobně velkých firmách, jako je Kara a Pietro Filipi.

Kolik už jste do projektů ve skupině C2H proinvestoval?

Pokud započítám i Karu, tak do deseti projektů v posledních letech jsme nainvestovali už přes půl miliardy korun. Je to kombinace mých vlastních prostředků, úvěrů od bank a prostředků od dalších investorů.

Máte už v módě rozjednané další projekty?

Teď je pro mě prioritou, aby firmy Kara a Pietro Filipi fungovaly co nejlépe.