Kreml hledá, kde vzít osm biliónů. Také u ruské armády
Mohutná vojenská přehlídka, kterou Kreml ve středu tradičně oslavil už víc než sedm desítek let staré vítězství ve Velké vlastenecké válce, může být labutí písní zlatých let ruské armády.
V „květnových dekretech“, také už tradičním prezidentském zadání Vladimira Putina (staro)nové vládě, se totiž mezi 150 cíli ruské ozbrojené síly a jejich potřeby vůbec nevyskytují. Naopak je tam mnoho náročných sociálních a infrastrukturních programů, na něž podle prohlášení premiéra Dmitrije Medveděva bude muset vláda v příštích šesti letech najít navíc 8 bilionů rublů (víc než dva biliony českých korun). „Dlouho jsme to počítali a pak jsme konstatovali tuto sumu. Je však třeba na ni hledět jako na minimum, které bude potřeba,“uvedl Medveděv před poslanci ruské Dumy.
Ruští ekonomové už od víkendu vypočítávají, kde všude bude muset ruský stát vzít, aby mohl přidat na důchody, masivní rekonstrukci silniční sítě, výstavbu bytů, zvýšení platů ve státní sféře nebo na podporu vědy a výzkumu.
Vše je, spolu se zvýšením slabé životní úrovně a sociálního standardu Rusů, vedeno ještě jedním z cílů stanovených Putinovými květnovými dekrety – stát se v celkovém objemu hospodářství pátou největší ekonomikou světa. To by mimochodem znamenalo, že Rusko by předstihlo Německo – ovšem při téměř dvojnásobném počtu obyvatel. V současnosti je Rusko na dvanáctém místě.
Osm bilionů rublů, které mají pomoci uklidnit ruské obyvatelstvo, nespokojené se stagnací či propadem životní úrovně posledních let, mizerným zdravotnictvím či ve velkých městech nedostupným bydlením, nepůjde získat jen z urychlení ekonomického růstu. A to i kdyby se podařilo dosáhnout Putinem požadovaného čtyřprocentního růstu hospodářství. Proto se má oněch osm bilionů částečně získat i z nových daní. Co a jak se přesně zdaní, o tom ještě není rozhodnuto. Jinak přerozdělit se také mají příjmy z ropy.
U ropy se mají snížit odvody do státního „rezervního fondu“, který pomohl Rusku překonat krizi po roce 2008. Zatímco dosud se do fondu odváděly všechny příjmy z ceny vyšší než čtyřicet dolarů za barel, podle nových pravidel by to mělo být až od 45 dolarů za barel. Rozdíl by měl být použit právě na sociální programy.
Armáda měla zlaté roky
Přestože ruský armádní rozpočet je jen zlomkem výdajů Sovětského svazu a 66 miliard dolarů je jen o něco víc než desetinou výdajů USA, poslední roky byly pro ruskou armádu roky hojnosti, včetně vývoje nových zbraní a jejich zavádění do výzbroje. Na armádu a na další silové resorty, tedy policii či vojska ministerstva vnitra, jdou ročně tři biliony rublů, takže je zdánlivě lehce z čeho ubírat.
Experti, kteří si dobře všimli, že další zvýšení obranyschopnosti Ruska mezi Putinovými prioritami není, však varují, že vzít peníze armádě a ministerstvu vnitra a dát je na vědu, školství či zdravotnictví nebude lehké. „Narazí to na odpor,“uvádí ekonom Vladimír Klimanov. „Bude ale stačit, když výdaje na obranu nebudou v příštích letech růst,“dodává. Rusko nyní dává na obranu 5,3 procenta HDP. Česko pouze asi procento.