Zpustlé domy čekají na pomoc
Po celé Praze je mnoho opuštěných budov. Ožila třeba karlínská kasárna, ale další chátrají dál
PRAHA Dříve se v nich bydlelo, učilo nebo tancovalo. Dnes zejí prázdnotou. Řeč je o opuštěných domech. Vlastní je soukromníci, magistrát, městské části i stát. Některé z nich se dočkaly oprav a opět slouží původnímu účelu, nebo se pro ně našlo využití nové. Jiné domy majitelé aspoň trochu vyspravili a nabídli je k dočasnému využití, než se začne s rekonstrukcí. Často se ale stává, že se o ně nikdo nestará, a tak už několik let chátrají.
Za špatný stav často mohou dědické spory. Tvrdí to Petr Zeman z iniciativy Prázdné domy, která mapuje opuštěné budovy v Česku. Podle něj by pomohly takzvané dočasné pronájmy. „Dům by přešel do užívání správce. Zisk by se ukládal na účtu a poté by připadl tomu, kdo by spor vyhrál. Funguje to tak například ve Spojených státech, u nás to ale neexistuje a majitelé se o domy nestarají, protože nevědí, jestli ve sporu uspějí,“říká Zeman.
Dalším z důvodů, proč domy pustnou, bývá nevydařené podnikání. Týká se to například italských byznysmenů, kteří po revoluci nakoupili levné byty. Mnohdy se ale ukázalo, že měli přehnaná očekávání a své plány neuskutečnili.
V Praze se často mluví o tom, že někteří majitelé nechávají domy chátrat cíleně až do chvíle, kdy samy spadnou nebo je úřady přikážou zbourat kvůli bezpečnosti. Podnikatel pak získá lukrativní pozemek třeba v centru města. Podle Zemana je však taková taktika méně častá, než se původně myslelo.
Motivací k tomu, aby se soukromníci o domy starali, by podle Zemana mohly být vyšší daně, které by platili za nevyužívané nemovitosti oproti daním například za domy obsazené nájemníky. Pokud by ani to nezabralo, město by mělo budovy vyvlastňovat.
Příkladem budovy, o jejímž možném vyvlastnění uvažuje přímo vedení města, je bývalé nádraží Vyšehrad. To je v soukromých rukou a už se dlouhá léta rozpadá navzdory památkové ochraně. Praha o vyvlastnění secesního nádraží uvažuje. „Všechno ale má své zákonné postupy. V nich se zatím nemůžeme dobrat stavu, kdy může nastat vyvlastnění,“říká radní pro kulturu Jan Wolf (Trojkoalice/KDU-ČSL).
Město nemůže postupovat jinak i kvůli tomu, že majitel nádraží platí pokuty památkářům a udržuje objekt podle jejich nařízení.
Složitou situaci potvrzuje i vedoucí magistrátních památkářů Jiří Skalický. „Je to velmi komplikované. V Česku ještě nikdy nebyla vyvlastněna památka,“říká Skalický. Podle něj by se měl upravit zákon o památkové péči. Skalický jej celkově považuje za špatný. O změně chce jednat s ministerstvem kultury.
Teoretická hrozba vyvlastnění platí pouze u kulturních památek, tedy domů, které jsou chráněny individuálně. Nestačí ani to, že nemovitost stojí v památkové rezervaci, uvádí Skalický.
Magistrát i městské části musejí jít podle Zemana příkladem a měly by se o své domy starat. To ale, jak uvádí, neumějí. „Myslí si, že se musí sehnat velké peníze na rekonstrukci, a tím pádem dům nechávají být. Zároveň nedávají peníze na hlídání, na základní správu, jako je větrání nebo oprava oken,“tvrdí Zeman.
Umělci v bývalé továrně
Některé příklady z nedávné doby ale ukazují, že se to městu daří. Na využití dříve prázdných domů se před dvěma lety dohodl magistrát s Filozofickou fakultou Univerzity Karlovy. Díky tomu ožil blok v Hybernské ulici, který univerzita pojmenovala Kampus Hybernská. Konají se tam přednášky, koncerty i výstavy.
Podobné využití našly karlínské kasárny Jana Žižky. Ministerstvo obrany je původně chtělo prodat, od záměru však ustoupilo a do své správy je získal resort spravedlnosti. Ten by tam chtěl vybudovat justiční palác. Ještě ale chvíli potrvá, než se přestavba připraví. Kasárny proto vloni ministerstvo na tři roky zapůjčilo týmu okolo Matěje Velka. Postupně zde zprovoznil kino, galerii, dětské hřiště nebo kavárnu. Velek před lety podobně oživil nákladové nádraží Žižkov.
Stejně postupují i někteří developeři. Například bývalá vršovická továrna v Petrohradské ulici dnes slouží jako ateliéry pro umělce i architekty. Petrohradská kolektiv funguje už třetím rokem. Jakmile se ale majitel rozhodne stavět, umělci budou muset odejít.
Další budovy zatím na svou příležitost čekají. Je to třeba bývalý kulturní dům Eden ve Vršovicích. Prázdný je zhruba deset let a nic se na tom nezmění ani v nejbližší době. Desátá městská část upřednostnila jiné investice, zejména do školství. „Variant řešení je několik, ale rozhodne o nich budoucí rada a zastupitelstvo,“říká mluvčí Prahy 10 Vít Novák.
Lepší vyhlídky má bývalá škola v Drtinově ulici na Smíchově, která chátrá přibližně patnáct let. Praha 5 však chystá její rekonstrukci. „V současné době máme skoro hotovou projektovou dokumentaci
a začneme soutěžit zhotovitele. Následně bude přidělena k ZŠ Drtinova, čímž dojde k výraznému navýšení kapacity žáků,“říká mluvčí Prahy 5 Jakub Večerka. Radnice tím reaguje na analýzu, z níž vyplývá, že oblasti severního Smíchova v budoucnu hrozí nedostatek míst ve třídách.
Dál ale chátrají například barokní paláce v Rytířské ulici na Starém Městě. Italské společnosti zde chtěly vybudovat hotel, ale nezískaly povolení. Svými zásahy budovy znehodnotily, což potvrdil i městský soud a vyměřil jim pokutu devět set tisíc korun, kterou uhradily. Současný majitel Antonín Koláček chce paláce přestavět na sluneční lázně, s těmi ale nesouhlasí památkáři.