ZDRAVÝ úsměv

Stav našeho chrupu není zrovna růžový. Až 80 procent lidí trpí zánětem dásní, se zubním kazem má zkušenost prakticky každý dospělý, a dokonce jen asi třetina školáků má chrup úplně bez něj. Trápíme se také kvůli křivým zubům nebo jejich nepěknému zbarvení

Každý odborník vám řekne, že základem zdraví i krásy zubů je dobrá ústní hygiena. Abyste předešli nepříjemnému onemocnění dásní, kazu a tvorbě kamene, je důležité čistit si zuby nejen pravidelně, ale také správným způsobem. „Většinu našich nových pacientů vždy překvapí zjištění, že si čistí zuby nevhodně zvoleným zubním kartáčkem a navíc špatnou technikou,“říká dentální hygienistka Hana Vrbová z pražského Zubního centra Ořechovka.

Ze všeho nejdřív si tedy domů pořiďte správný zubní kartáček: s malou hlavičkou a rovně zastřiženými měkkými vlákny. S ním si zuby čistěte ráno a večer drobnými krouživými pohyby, které odstraní zubní povlak z plošek zubů i ze žlábků dásní. Jinak než mechanickým čištěním se povlaku nezbavíte. Na tom, jakou značku zubní pasty zvolíte, už tolik nezáleží. Samozřejmostí by mělo být rovněž používání mezizubních kartáčků, eventuálně v kombinaci s dentální nití.

Naopak pozor si dejte na to, abyste zuby nečistili hned poté, co jste pili nebo jedli něco kyselého. Například džusy a colové nápoje obsahují kyseliny, které naleptávají zubní sklovinu, a ta pak nějakou dobu hůř odolává působení kartáčku. Sklovina se narušuje, postupně ubývá, zuby jsou čím dál méně odolné, a tím pádem i náchylnější k jiným poškozením včetně napadení kazem. „Eroze postihuje nejčastěji přední zuby. V ordinaci to velmi často vídáme u teenagerů, kteří pijí velké množství nápojů colového typu, jež obsahují kyseliny i cukry, pro zubní sklovinu nebezpečnou kombinaci,“varuje stomatolog Zubního centra Ořechovka Robert Vondruška.

PROČ DENTÁLNÍ HYGIENA?

Pokud si myslíte, že dentální hygienistka dělá totéž co zubař, jste na omylu. Vlastně se spíš doplňují. Zatímco stomatolog řeší hlavně zdravotní problémy kolem chrupu, hygienistka se stará o prevenci a pomáhá s léčbou onemocnění v ústech pacienta. Klasickým příkladem je gingivitida neboli zánět dásní, který je považován za vůbec nejčastější zánět v lidském těle. Nejen u dospělých, ale i u dětí.

„Vyšší výskyt zánětu je u dětí ve věku 12 až 15 let, u nichž se projevuje kombinace nedostatečné ústní hygieny s hormonálními změnami v pubertě,“upozorňuje hygienistka Vrbová. Riziko zánětu se zvyšuje také v těhotenství, u kuřáků nebo při cukrovce. Gingivitida přitom u dospělých často předchází parodontitidě, která může časem vést až ke ztrátě zubů.

Zánět dásní vzniká zpravidla kvůli špatné ústní hygieně – když nepoužíváme správné dentální pomůcky nebo je používáme málo a špatně. Tehdy se na zubech a v dásňovém žlábku hromadí plak s bakteriemi, postupně přibývá, dásně rudnou, otékají a reagují krvácením při čištění zubů, mezizubních prostor a klidně také při kousání tvrdého jídla. Bakterie způsobující zánět přitom produkují toxické látky, které mají vliv na celý organismus. S profesionální pomocí jej lze dásní zbavit během několika týdnů.

PŘÍLIŠ MALÉ, VELKÉ, KŘIVÉ…

Dokonalý chrup má od přírody málokdo. Důkazem jsou i dlouhé objednací doby k ortodontistům, kteří kromě křivých zubů léčí i vady v postavení čelistí a vady skusu. Roli hrají i dědičné dispozice. „V obecné rovině má genetika vliv na stavbu, velikost a typ růstu čelistí, na velikost, počet a tvar zubů, na poměr mezi velikostí zubů a velikostí čelistí,“popisuje specialista Josef Kučera z ordinace Ortoneo v Praze 4. Nejvýraznější je vliv genetiky u závažných čelistních anomálií a syndromů a v případech, kdy některé zuby nejsou vůbec založeny. Typickým příkladem přenosu ortodontické vady z generace na generaci je rod Habsburků, jehož příslušníci se vyznačovali zvětšenou a předsunutou dolní čelistí.

Ačkoli se i v současné době objevují vývojové anomálie chrupu, ortodontisté řeší u svých pacientů zejména rovnání křivých zubů. Rovnátka přitom už dávno nejsou doménou dětských pacientů, zcela běžně je vídáme u celebrit, politiků i vrcholových manažerů, kteří si je pořizují až v dospělém věku. Chvályhodné, ne však úplně optimální. Moderní rodič už dnes ví, že neléčené ortodontické vady mohou dítěti způsobit psychický problém s vlastním vzhledem nebo i vady řeči. „U některých dětských pacientů jsou rovnátka nutná již v období smíšeného chrupu, ale zlatým standardem je zahájení léčby rovnátky až v chrupu stálém. Vždy to však závisí na typu vady,“říká ortodontista Kučera.

Pokud vaše dcera stejně jako moje nechápe, proč by měla mít rovnátka ve dne v noci, když je spolužačka nasazuje pouze na spaní, tady máte vysvětlení. U dětí se smíšeným chrupem, tedy se zuby mléčnými i trvalými, se nejčastěji používají právě snímací rovnátka na noc. Naopak ve stálém chrupu téměř vždy rovnátka fixní. Snímací rovnátka však mají poměrně omezené spektrum účinku a navíc vyžadují velkou disciplínu pacienta, takže se nedá očekávat úplně stoprocentně předvídatelný výsledek léčby. „Kamarádku s rovnátky na spaní patrně léčba fixním aparátem ještě čeká,“odhaduje lékař.

To, zda je vhodné, aby dítě prohlédl ortodontista, zjišťuje stomatolog při preventivních prohlídkách. Sleduje při nich totiž nejen současný stav chrupu, ale i dynamiku jeho vývoje. I proto je důležité, abyste s dcerou či synem navštěvovali zubaře dvakrát ročně. Pokud u dítěte zjistí například vadu skusu nebo netypické prořezávání stálých zubů, měl by vás vždy poslat k ortodontické konzultaci.

Možná právě proto se nejvíc dětí ocitá na ortodoncii už v době, kdy mají ještě některé zuby mléčné, ale už i zuby stálé. To ovšem nutně neznamená, že musí být léčba zahájena okamžitě. Dítě je pod kontrolou, a pokud probíhá výměna a prořezávání zubů normálně, k léčbě se zpravidla přistupuje až po dokončení výměny zubů.

V případě ortodontické léčby u dětí totiž pravidlo čím dříve, tím lépe platí pouze v některých případech. Například u špatně prořezávajících se zubů nebo pokud dítě přijde předčasně o dočasné zuby.

DOBĚLA

Vidina zářivého úsměvu vede často k bělení zubů na vlastní pěst pomocí volně prodejných přípravků. Takovým laickým bělením však podle odborníků vystavujeme zuby i dásně zdravotním rizikům. Přesto nemusíte na domácí bělení zubů úplně zapomenout. Jen je potřeba, aby na celý proces bělení dohlédl zubař či hygienistka a abyste se doma řídili jejich radami.

Při domácím bělení zubů pod kontrolou odborníka se dosáhne požadovaného výsledku bělosti zubů pomaleji než při bělení v ordinaci. Je to kvůli používání nižších koncentrací bělicích látek po delší dobu. Domácí bělení je také náročnější na spolupráci pacienta. „Je vhodné pro toho, kdo je ochotný si dva i více týdnů disciplinovaně nasazovat plastové nosiče s bělicím prostředkem, dodržovat takzvanou bílou dietu a alespoň omezit kouření,“říká dentální hygienistka Vrbová. Nosič s bělicím prostředkem je potřeba mít v ústech buď několik hodin během dne, nebo celou noc. Pacienti by také při bělení neměli jíst či pít nic, co může zabarvovat zuby. Například kávu, černý čaj, červené víno, borůvky, červenou řepu a podobně.

Ordinační bělení je oproti tomu domácímu komfortnější, výhodou je rychlejší dosažení požadovaného efektu. Na rozdíl od bělení doma se totiž v ordinaci používá koncentrovanější bělicí látka po kratší dobu a celá procedura tak trvá přibližně 90 minut. Kromě toho je pacient po celou dobu bělení pod odborným dohledem a nemusí se vůbec o nic starat.

Dobrou alternativou je kombinace ordinačního bělení s domácím, což je v současné době dokonce jedna z nejvyhledávanějších a zároveň velmi efektivních metod. Celý proces je nastartován intenzivním bělením v ordinaci a teprve pak pokračuje domácí péčí.

Ať už bělíte doma, nebo v ordinaci, může vás zaskočit zvýšená citlivost zubů nebo dásní, což by mělo během pár dnů odeznít. Pokud máte v ústech bílé plomby, korunky nebo keramické fazety, počítejte s tím, že na ně nebude mít bělení vliv, a tudíž pak nemusí barevně odpovídat odstínu vybělených zubů. Problém se ale dá vyřešit jejich následnou výměnou. A pozor! Bělení zubů je nevhodné pro těhotné a kojící ženy a samozřejmě pro děti.