Švédi už nechtějí běžence

Časy vstřícnosti končí. Šest z deseti lidí říká, že země by měla omezit imigraci

Dlouhé roky platilo, že v Evropě není vstřícnější země k imigrantům než Švédsko. Teď se věci mění, zdá se.

S tím, jak přistěhovalecké periferie velkých měst ovládlo násilí a kriminální gangy tam rozšiřují svou působnost, se postoj Švédů rychle mění.

Podle průzkumu citovaného listem Dagens Nyheter si 60 procent dotázaných myslí, že země by měla počty imigrantů výrazně omezit. Opačný názor mělo pouze 12 procent Švédů.

To je výrazná změna. Když agentura Ipsos provedla stejný průzkum v roce 2015, tedy v době vrcholící imigrační krize, pro omezení počtu přijímaných běženců se vyslovilo jen 36 procent dotázaných.

„Odehrál se tu skutečně dramatický posun, každého především zarazí, že se názory ve společnosti mohly změnit během tak krátké doby,“komentovala studii Marie Demkerová, politoložka z Göteborské univerzity.

Švédy přitom čekají už za čtyři měsíce parlamentní volby.

Vládní sociální demokraté proto už na pozměněnou náladu ve společnosti zareagovali. Premiér Stefan Löfven slíbil, že Švédsko už nebude přijímat víc běženců na počet obyvatel než kterákoli jiná evropská země.

Zpřísní se pravidla

V době vrcholící imigrační krize před třemi lety přijalo bezmála desetimilionové Švédsko plných 160 tisíc imigrantů. To už by se podle nových pravidel nemělo opakovat. „Musíme přijmout svůj díl odpovědnosti, ale nic dalšího nad tento rámec,“řekl k nové azylové politice Löfven.

Zpřísní se pravidla pro udělování azylu, mnohem těžší bude také získat povolení k trvalému pobytu. A rozvojovou pomoc chce Švédsko napříště posílat jen do těch zemí, které souhlasí s přijímáním odmítnutých žadatelů o azyl.

Vládní levice se tak snaží v kampani připravit o trumfy pravicové Švédské demokraty, kteří vytrvale kritizovali velkorysou azylovou politiku uplynulých let.

Mnozí Švédové míní, že už bylo načase. Podle listu Svenska Dagbladet mnohé znepokojuje nárůst počtu zbraní mezi zločineckými skupinami na imigrantských periferiích, do kterých se zpravidla policisté obávají vkročit. No-go zóny se přitom stále rozrůstají.

„Kriminalita v ulicích se neustále zvyšovala, aniž politici cokoli podnikali,“ stěžuje si Hugo Garrido, 60letý obyvatel stockholmského předměstí Varby Gard, kde dnes nejsou ničím neobvyklým ani výbuchy granátů.

Hugo Garrido, který přišel do Švédska z jihoamerického Chile, oceňuje pohostinnost skandinávské země. Při řešení imigrantské krize jsou podle něj ale Švédi trochu naivní. „Vidí celý svět trochu lepší, než ve skutečnosti je,“soudí Garrido. Teprve po letech přepjatých očekávání podle něj Švédi pochopili, že ne každý nově příchozí je ochoten následovat jejich obdivovaný severský sociální model a podílet se na něm.

I sami Švédové začali pod tlakem okolností podobným názorům naslouchat.

Už žádné skuliny v zákonech

Studie zmiňovaná listem Dagens Nyheter ukazuje i další čísla, která ilustrují odklon Švédů od bezvýhradné podpory imigrace.

Počet lidí, kteří oceňují přínos běženců pro švédskou společnost, rapidně klesl, a to ze 63 na 44 procent. Počet dotázaných, kteří vnímají příchod imigrantů negativně, vzrostl podle stejné studie ze 13 na 31 procent.

Proto švédská vláda přitvrdila. A nebude se to týkat jen udělování azylu. Mnozí imigranti švédská pravidla zneužívají – když je zamítnuta jejich žádost o azyl, přihlásí se například do programů pro dostudování střední školy, takže jim potom nehrozí bezprostřední vyhoštění. Podobných skulin v zákonech bylo víc, mnozí třeba udávají i nižší než svůj skutečný věk, aby odvrátili vyhoštění. To vše bude napříště složitější.

Švédské úřady také hledají nový vyhovující model, jak se vypořádat s nepřizpůsobivými imigranty. Jedním z chystaných přísnějších kroků bude požadavek, aby se imigranti snažili naučit jazyk. Budou se na to vázat i jim poskytované finanční příspěvky.

Švédsko de facto přistupuje na australský model. Také při přijímání zahraničních zájemců o pracovní povolení se bude více zdůrazňovat zájem o kvalifikované odborníky.

Jedním z chystaných přísnějších kroků bude požadavek, aby se imigranti snažili naučit jazyk.