Evropu bude Írán bolet
Desítky miliard eur pro klíčové unijní firmy. Tolik bude stát EU vypovězení už uzavřených obchodů a smluv s Íránem, jež si vynutí odstoupení USA od jaderné dohody s Teheránem a obnovení sankcí i proti firmám, které by s Íránem dál obchodovaly.
Pro představu, o jak velké peníze jde: například letecký koncern Airbus už oznámil ukončení svého kontraktu s Teheránem na nákup dopravních letadel za dvacet miliard eur (asi 500 miliard korun). Podobně jsou na tom i další klíčové západoevropské firmy.
Však také francouzský ministr hospodářství Bruno Le Maire zuřil. „USA se snaží stát ekonomickým policistou světa... a to nemůžeme přijmout,“řekl podle serveru Politico Le Maire.
Tak velké ztráty nenahradí Paříži ani velkolepé přijetí, které se na konci dubna dostalo u Donalda Trumpa francouzskému prezidentovi Emmanuelu Macronovi (viz foto). Macron se mu snažil nápad s vypovězením jaderné dohody s Íránem rozmluvit. Marně.
Podobně jako Francie jsou na tom i Británie a Německo. Tyto tři evropské mocnosti se v úterý radily se šéfkou evropské diplomacie Federicou
Mogheriniovou, jak z pasti vytvořené Trumpem ven.
Německá kancléřka Angela Merkelová, která včera opět označila krok USA za chybu, však více než ekonomické zájmy Německa zdůrazňovala politický zájem udržet nevypovězenou dohodu s Íránem při životě prostřednictvím dalších signatářů (EU, Ruska a Číny). Merkelová zároveň připustila, že íránský režim zůstává problematický a je třeba jednat o jeho vlivu v Sýrii nebo o programu balistických raket. „Otázka je, jestli se nám bude lépe jednat, když dohodu vypovíme, nebo když zůstane v platnosti,“řekla kancléřka s tím, že je pro udržení smlouvy.
Írán může být zatím spokojen. Jeho ochota dodržovat dohodu, jež měla ukončit jeho vývoj jaderné zbraně, Západ rozdělila. Tedy pokud příklad Spojených států nebudou následovat další signatáři. „Prezident Trump přijal rozhodnutí, ale to nijak neváže jeho evropské partnery,“cituje Politico nejmenovaného bruselského úředníka. Šéfka unijní diplomacie už Teherán ujistila, že Washington zůstane osamocen. „Budeme pracovat na tom, jak může EU dohodu udržet, jak bránit své hospodářské zájmy, i to, že Írán nezíská jaderné zbraně,“uvedla. A dodala, že se Unie „postará o ochranu“svých firem. Ty by za obchodování s Íránem po 180 dnech od Trumpova rozhodnutí mohly USA sankcionovat.
Obchodní válka USA–EU?
Jenže to jsou jen slova. USA totiž mají, jako největší světová ekonomika, své páky. A unijní firmy, které do 180 dnů své obchody s Íránem nepřeruší, se samy dostanou do amerického sankčního režimu. „Evropané pochopí, že je v jejich zájmu jít s námi,“řekl podle Euronews Trumpův poradce pro národní bezpečnost John Bolton. Unie by musela vůči americkým koncernům působícím v EU postupovat stejně. To by však vyvolalo obchodní válku s nedozírnými škodami. Jen vývoz z EU do USA byl loni 375 miliard eur a přebytek obchodu činil 120 miliard eur ve prospěch Unie. A za ohrožení něčeho takového ani Írán nestojí.