Čeští svatí
Církev usiluje o blahořečení mučedníků z doby totality. Do Vatikánu postupně míří další jména.
Kardinál Josef Beran má blíž mezi blahoslavené. Pražské arcibiskupství uzavřelo první fázi procesu, který má skončit jeho beatifikací, tedy prohlášení za blahoslaveného.
„Za Čechy je hotovo. Shromážděné materiály byly přeloženy do italštiny, zapečetíme je a pošleme v nejbližších dnech do Vatikánu,“řekl včera mluvčí pražského arcibiskupství Stanislav Zeman. Poslední, co přibude do ozdobné krabice k tisíci stranám spisu, budou fotografie z převozu jeho ostatků do Prahy.
Proces blahořečení má vždy dvě fáze – první v diecézi a druhou v Římě. Začíná tím, že kněží ve farnostech, kde kandidát působil, vyzývají věřící, kteří jej znali, aby podali svědectví o jeho životě, aby dosvědčili, jestli je blahoslavení oprávněné. Diecézní komise pak vyslechne svědky, shromáždí dokumenty a pošle je do Říma.
K blahoslavení potřebuje kandidát ještě jednu věc – zázrak nebo mučednictví. A právě za takzvaného „nekrvavého“mučedníka je Beran považován. Sice nezemřel mučednickou smrtí, ale jeho život mučednickým byl. „Budeme spoléhat na velkorysost papeže, pak nemusíme čekat na zázrak,“říká pražský arcibiskup Dominik Duka.
Trvalo to dvacet let
Proces byl symbolicky završen včera, ve výroční den kardinálovy smrti. Ten se stal kvůli dlouholetému věznění nacisty v koncentračním táboře a internaci komunistickou Státní bezpečností symbolem útlaku víry a církve v Československu.
Proces jeho beatifikace začal už v roce 1998. Komunistický režim mu krátce po únorovém převratu znemožnil vykonávat úřad arcibiskupa, od roku 1965 žil jako vyhnanec v Římě, kde také v roce 1969 zemřel a byl pochován.
Z Říma se jeho ostatky slavnostně vrátily až letos v dubnu a byly slavnostně uloženy do arcibiskupské hrobky v katedrále sv. Víta v Praze.
Dvě desítky kandidátů
Kardinál Beran není jediným duchovním, o jehož blahořečení či svatořečení česká katolická církev usiluje.
Naposledy v březnu souhlasil Vatikán se zahájením procesu blahořečení u někdejšího českobudějovického biskupa Josefa Hloucha. Ten se postavil proti komunistické totalitě, za což byl perzekvován i internován.
Naopak nejdéle na blahořečení čeká přemyslovská princezna Mlada, která byla abatyší kláštera sv. Jiří na Pražském hradě. Zemřela v roce 994.
Dále než Beranův případ jsou například dva duchovní popravení v tzv. babických procesech.
Faráři Jan Bula a Václav Drbola byli odsouzeni k trestu smrti. Režim v červenci roku 1951 využil vraždy
několika komunistů v Babicích, ve kterém odsoudil jako spolupachatele vraždy všechny, kteří byli v kontaktu s jejím pachatelem-provokatérem, agentem StB Ladislavem Malým. A to i přes to, že třeba Bula byl v době vraždy už čtvrt roku ve vězení.
Brněnská diecéze po letech práce jejich spis odeslala do Vatikánu, který nyní připravuje závěrečnou zprávu, podle které se o jejích blahořečení rozhodne.
V dubnu 2013 Vatikán zahájil také proces blahořečení dalšího z mučedníků komunismu – Josefa Toufara. Farář v Číhošti byl v lednu 1950 obviněn ze zinscenování tzv. číhošťského zázraku – během mše se opakovaně pohnul kříž v kostele. Na následky mučení Toufar zemřel.
„Hotovo by mohlo být výhledově do pěti let. Neříká se tomu proces náhodou, je to velmi složité,“říká Tomáš Petráček, který je pověřen shromážděním podkladů pro farářovo blahořečení.
Pocty blahoslavení se v posledních letech dočkal v roce 2004 třeba poslední český král Karel I., před šesti lety 14 františkánských mnichů zavražděných v roce 1611 v Praze a v roce 1998 řeholnice Marie Restituta Kafková popravená nacisty.