Srby ubíjí čekání na Unii

Výsledkem summitu EU a západobalkánských zemí je spousta požadavků i příslibů, ale žádné datum pro přijetí těchto zemí.

MF DNES - - ZE SVĚTA - Jiří Sládek redaktor MF DNES

Je to už dávno, nějakých 18 let. V New Yorku ještě stála Dvojčata, prezident Václav Havel měl před sebou téměř tři roky ve fukci.

A Srbové slavili konec éry autoritářského prezidenta Slobodana Miloševiče.

Tehdy také zazněl poprvé příslib, že by se Srbsko mohlo stát členem evropského bloku.

Střih. Na včerejším summitu Unie a západobalkánských zemí v Sofii stáli srbští představitelé stále v roli žadatelů. A další země regionu na tom nejsou o mnoho lépe.

„Srbsko je dnes od EU vzdáleno přesně tak jako po prvním příslibu v roce 2000, pokud ne ještě více,“komentoval vyhlídky na členství bělehradský list Novosti.

Balkánští partneři, Srbsko a Černá Hora, kteří na cestě do Unie pokročili ze šestice čekajících zemí nejdál, pokládají za smělý, ale reálný termín vstupu rok 2025. Ale na bulharské unijní schůzce se tohoto ani žádného jiného data nedočkali.

Namísto toho přinesl včerejší summit spíše bezoobsažné fráze. Závěrečná deklarace například uvádí, že „perspektiva Balkánu je dál evropská“.

Zklamání z toho, že summit neposkytl čekajícím zemím žádný časový plán, vyjádřili zejména představitelé zemí visegrádské čtyřky. „Jsme kritičtí k tomu, že vlastně není žádné datum,“řekl premiér Andrej Babiš.

Přešlapují v předsíni

Nabízí se srovnání: Turecko podalo žádost o členství v Unii v roce 1987, jeho přijetí se ale dnes také spíše vzdaluje, než přibližuje.

Je tu však velký rozdíl. Prezident Recep Tayyip Erdogan vládne Turecku pevnou rukou, v zemi mizí svoboda slova, tisíce údajných odpůrců jsou po neúspěšném pokusu o převrat za mřížemi. Turecko se čím dál víc podobá jiným režimům v blízkovýchodní oblasti, kde absentují lidská práva. I proto považovala britská premiérka Theresa Mayová za nutné Erdoganovi během včerejšího setkání připomenout nutnost dodržování demokratických principů.

Srbové či Černohorci se naopak snaží plnit všechny podmínky k přijetí. Na reformní cestě už urazili pořádný kus cesty.

Jejich úsilí stojí v cestě především dvě překážky.

Jednak je to pnutí v Unii samotné. Evropští státníci mají před sebou složitá vyjednávání o brexitu, stejně jako vize francouzského prezidenta Emmanuela Macrona, který chce provést v evropské sedmadvacítce zásadní změny.

Západní Balkán se vedle toho nejeví tak důležitý.

„Evropa musí nejprve projít hlubokou reformou, aby mohla lépe fungovat,“uvedl včera belgický premiér

Charles Michel. Teprve poté podle něj nadejde čas pozvat další členské země.

Druhá potíž se odvíjí od minulosti. Srbové si během balkánských válek v devadesátých letech vysloužili nálepku špatného žáka a té se obtížně zbavují.

Mají často pocit, že Západ jim křivdí. Utvrzují je v tom nejen protahovaná jednání s Unií, ale také drobné ústrky, jakým bylo třeba jejich potrestání po nedohraném fotbalovém utkání s Albánií před dvěma lety. Albánci provokovali v Bělehradě nacionalistickou vlajkou zavěšenou na dronu, nedohrané utkání si však odskákali trestem od mezinárodní arbitráže Srbové.

V Unii chybí Srbsku mocný zastánce, jakého měli třeba Chorvaté v Německu. Proto dosud jen přešlapují v unijní předsíni a na pevné datum pro vstup do EU dál čekají.

Newspapers in Czech

Newspapers from Czech Republic

© PressReader. All rights reserved.