Z Guantánama se stává domov důchodců

Terorismus Tradice

Do věznice na americké základně Guantánamo na Kubě se dostali jako mladí muži, zadržení na bojištích v Afghánistánu či v jiných zemích v rámci americké války proti teroru po útocích z 11. září 2001 v New Yorku. O více než 15 let později však dosáhla většina těchto vězňů středního věku. A Bílý dům si tento týden uvědomil očividnou skutečnost: bez plánu či politické vůle udělat něco se zbývající čtyřicítkou zadržovaných mohou někteří z vězňů za mřížemi zůstat až do konce života.

„Současné zařízení se potýká se strukturálními a systémovými problémy, které – jestliže se nevyřeší – mohou v budoucnu představovat bezpečnostní riziko a vést k ohrožení života našich strážců i zadržovaných osob,“uvedl Bílý dům v dokumentu zaslaném americkým zákonodárcům. Žádá proto o další peníze na rekonstrukci věznice. „Věznice ani nesplňuje požadavky stárnoucí populace vězňů,“dodal Bílý dům.

Nejstaršímu je 71 let

Americké ministerstvo obrany oficiálně nezveřejňuje informace o vězněných osobách, některé údaje se ale dostaly na veřejnost prostřednictvím serveru WikiLeaks a listu The New York Times. Vězňům na Guantánamu je nyní průměrně 46,5 roku. Nejstarším je Pákistánec Sajfulláh Parácha, kterému bude v srpnu 71 let.

Naopak nejmladším je saúdskoarabský občan Hasan Muhammad Alí bin Attáš, který se narodil v roce 1985, takže je mu 32 či 33 let. Když ho v roce 2002 zadrželi, bylo mu pouhých 16 či 17 let.

Pravděpodobně nejznámějším vězněm je Chálid Šajch Muhammad, který tvrdí, že je strůjcem teroristických útoků z 11. září 2001. Nyní je mu už 53 let. Černý knír, který měl při svém zadržení v roce 2003, se za mnoho let pobytu ve věznici změnil v šedivý plnovous, který si nyní barví naoranžovo.

Advokát jednoho ze zadržovaných James Connell si již všiml, že se zařízení pomalu začíná přizpůsobovat stárnoucím vězňům. „Některé prostory pro setkávání advokátů s jejich klienty jsou vybaveny rampou pro vozíčkáře,“říká. Na toaletách rovněž zaznamenal madla, která pomáhají starším osobám vstát.

Mezinárodní výbor Červeného kříže (MVČK) navštěvuje Guantánamo asi čtyřikrát do roka a kontroluje zacházení s vězni.

„Je důležité zajistit, aby byly splněny jejich požadavky ohledně zdravotní péče. V této souvislosti jsme v kontaktu s americkými úřady,“uvedl mluvčí MVČK Marc Kilstein.

450 milionů dolarů ročně

Bílý dům neupřesnil, jaké nové potřeby zadržovaní s přibývajícím věkem mají. Jak ale poznamenala agentura AFP, starší vězni často trpí chronickými nemocemi souvisejícími s věkem, například onemocněním srdce, jater či cukrovkou.

Provoz Guantánama stojí americké daňové poplatníky více než 450 milionů dolarů (9,9 miliardy Kč) ročně. Kontroverzní věznici, kterou Spojené státy zřídily pro osoby podezřelé z terorismu, se bývalý prezident Barack Obama rozhodl uzavřít. Záměr se mu nepodařil, ačkoli za jeho působení v Bílém domě se počet zadržovaných na Guantánamu snížil z 242 na 41 vězňů.

Prvním vězněm propuštěným za vlády současného amerického prezidenta Donalda Trumpa, který na rozdíl od svého předchůdce Obamy nehodlá zařízení zrušit, byl na začátku května Saúd Ahmad Muhammad Hazá Darbí. Byl převezen do Saúdské Arábie, kde si má odsedět zbytek trestu. (AFP/ČTK)