Obrovský jaderný oříšek
Museli by nás vynést nohama dopředu, abychom couvli od jádra, říká ministr Tomáš Hüner.
Příprava nových jaderných bloků se zadrhává. Vláda stále čeká na propočty, na kolik to vyjde státní rozpočet. A pořád není jasné, které zákony je třeba změnit, aby vůbec šlo vypsat tendr na dodavatele. „Vyžaduje to hromadu mravenčí práce, ale v předchozím období se toho udělalo strašně málo,“říká ministr průmyslu a obchodu Tomáš Hüner. Teď navíc rozjíždí boj proti šmejdům, kteří seniorům nabízejí nevýhodné smlouvy na energie.
Chcete zakázat uzavření smlouvy na energie přes telefon či podomním prodejem. Proč?
V poslední době hodně stoupá počet stížností ohledně nekalých praktik některých dodavatelů. Zaznamenala to obchodní inspekce i regulační úřad. A přidali se prodejci energií, kteří začali upozorňovat na praktiky konkurence. Nebojím se říct, že je to hyenismus. Tihle šmejdi se zaměřují na ty slabší, na lidi, kteří se neumějí bránit, na seniory.
O co konkrétně jde?
Je řada technik, které používají. Například pokud jde o uzavíraní smluv, které jde jen obtížně nebo draze vypovědět. Nebo rozdávají „dárečky“, nyní v podobě LED žárovek. A když nechcete smlouvu na odběr energie uzavřít, napálí za ně cenu v řádu tisíců. Podobá se to praktikám, které používali původní šmejdi na předváděčkách. Metody nezměnili, jen se přesunuli jinam.
Je třeba kvůli tomu omezovat podnikání? Současné zákony na to nestačí?
Zákazem chceme ochránit slabší skupiny lidí. Chápu, že férovým obchodníkům či zákazníkům, kteří si dokážou sami úsudek udělat, se to nemusí zamlouvat. Ale z hlediska ochrany spotřebitele nám připadá serióznější raději takto postupovat. Nemyslím, že je to omezení hospodářské soutěže, jak někteří obchodníci tvrdí.
Nemůže to ale narazit u soudů?
Už jsme to zjišťovali. Když zdůvodníme, z jakého důvodu trh omezujeme, a dáme konkrétní případy – a je jich dost – jsme přesvědčeni, že to obstojí. Někdo může mít názor, že ti senioři mají být dostatečně fundovaní a bránit se. Ale to je totéž, jako kdyby tvrdili, že mají s sebou nosit baseballovou pálku, protože hrozí, že je někdo okrade.
Než to projde legislativou, uplynou měsíce, rok nebo možná ještě delší doba. Poškozených mohou být desítky tisíc. Neexistují nějaké „zbraně“, které tento problém vyřeší rychleji?
Nechci slibovat termíny, které by nešly splnit. A jiné zbraně používáme – tou hlavní je osvěta. Když se o tom mluví, lidé se spíš ozvou. Ne každý se vyzná v zákonech, aby přesně věděl, s kým to řešit. My jsme v úterý zveřejnili, kam se lidé mohou v jednotlivých případech obracet. A už ve středu se ozvalo třikrát víc poškozených než v předchozích dnech.
Šéf alternativního dodavatele Bohemia Energy Jiří Písařík tvrdí, že to celé děláte na objednávku ČEZ, kterému prý v poslední době utekly desítky tisíc zákazníků?
Co na to mohu říci? Obecně se ukazuje, že společnosti, které používají nekalé praktiky, si nejvíce stěžují na poškození trhu. Netvrdím, že všichni obchodníci, kteří si stěžují, jsou šmejdi. Jenže to se bohužel v životě stává, že za šmejdy to „odskáčou“i ti poctiví, když se zákonem omezí možnosti, jak dělat byznys.
Myslíte, že trh s energiemi funguje?
Podle mého ano. Nejen ČEZ, ale všechny tradiční firmy přišly v minulých letech o část zákazníků ve prospěch nových hráčů. Těch relevantních je dnes šest desítek. Za dobu liberalizace změnily dodavatele energie miliony zákazníků, část z nich se vrátila k těm původním. Pomohlo to zlepšit služby, dodavatelé se snaží sehnat pro své zákazníky na trhu energii co nejlevněji. „Šmejdování“s tím nemá nic společného – to je jen byznys za každou cenu.
Váš zřejmě nejdůležitější ministerský úkol je výstavba jaderných bloků. Zúžili jste zkoumané investiční modely ze tří na dva. Jeden počítá s tím, že reaktory postaví ČEZ, jak ho dnes známe. A druhý, že firma projde transformací a reaktory postaví její státem stoprocentně vlastněná část. Dělení polostátní firmy jste však několikrát odmítl...
Jde o to, že nemá smysl dělat nějakou transformaci, než se rozhodne o investorském modelu a o způsobu financování. My zatím nevíme, kdo jádro postaví ani jak se to stane, ale už se vymýšlejí varianty, jak dělit ČEZ. To nejde. Ale na druhou stranu, pokud probíhající analýza dopadu do veřejných rozpočtů ukáže, že je pro stát – to zdůrazňuji – vznik „státní“entity výhodný, proč by se ČEZ nakonec nemohl rozdělit?
Teď to vypadá, že šéf ČEZ Daniel Beneš už dělení firmy netlačí tolik jako před pár měsíci. Přesvědčil jste ho, že to není nutné?
Vedení ČEZ trochu změnilo rétoriku. Tvrdí, že transformace není tolik nutná z důvodu jádra, ale že má logiku sama o sobě. A mluví o rozdělení na perspektivní a neperspektivní část. Tak se ptám, která z těch částí státu zůstane. A proč je neperspektivní? Nemá smysl, aby si stát přivázal k noze dvě závaží – co s jádrem a co s útlumem jádra. Kdybych vlastnil ČEZ, byl bych rád, kdyby stál na dvou nohou. Z jiných důvodů se takhle dělil E.ON či RWE a dnes jsou nešťastní, protože nejvíc dnes vydělávají uhelné elektrárny.
Jak nyní vycházejí výhody a nevýhody těch dvou modelů?
Z hlediska pořízení peněz došla finanční skupina jaderného výboru, kterou vedl náměstek ministryně financí Petr Pavelek, k závěru, že je lepší použít variantu tři, tedy transformaci ČEZ. Jenže už nedospěli k tomu, na kolik peněz to stát vyjde, pokud by se třeba přesouval majetek nebo vykupovaly podíly od minoritních akcionářů. Pokud dnes ČEZ tvrdí, že by státu zůstalo všude 51 procent, nebude to pro rozpočet zadarmo. Když jsem se ptal, proč to nespočítali, řekli mi, že neměli takové zadání. S transformací ČEZ před dvěma lety nikdo nepočítal. Je pro mě nepříjemné, že se to zpožďuje, ale dokud to nebude vyčíslené, nemůžu to přinést na vládu.
Situaci by asi usnadnilo, kdyby stát nebo sám ČEZ vykoupil minoritní akcionáře a vláda se stala jediným majitelem firmy. Uvažovali jste o tom?
První, kdo se postaví proti, bude ČEZ. Musel by dát své volné prostředky na výkup akcií. Rozhodně je to obrovský balík peněz. Firma má hodnotu zhruba 300 miliard korun a menšinoví akcionáři drží 30 procent. A dát 100 miliard z rozpočtu na výkup akcií asi není schůdná cesta. To je lepší za tyhle peníze postavit jaderný blok.
Prohlásil jste, že ohledně jádra zatím nikdo nejednal s Evropskou komisí, ale vy budete. Neznamená to, že chcete jít „maďarskou cestou“, tedy získat úvěr od dodavatele jaderných bloků?
Jenže v Maďarsku bylo předem jasné, že bloky bude stavět ruský Rosatom. My chceme vybírat z většího počtu dodavatelů. Bude do toho zasahovat i politika a Rusko zrovna není protežovaný partner. Konzultace s Evropskou komisí je však nutná, i kdybychom nakonec šli cestou, kterou razí premiér Andrej Babiš – tedy že ČEZ má ekonomickou sílu, aby postavil bloky ve své režii. I v tomto případě totiž může stát pomoci, třeba tím, že na sebe vezme jistou míru garancí za úvěry. Je třeba zjistit, jaký manévrovací prostor v jednotlivých variantách existuje, aby to třeba nebyla nedovolená podpora.
Naznačil jste, že dojde k personálním změnám v jaderném výboru. Už víte, koho vyměníte?
Nevím, na začátku června předložíme do vlády materiál, kde nastíníme další postup. Ptáme se, zda lidé, kteří dnes ve výboru jsou, mají dovednosti na to, aby všechno kolem financování jádra dokázali vyhodnotit. A obávám se, že až na výjimky ne. Ve výboru byly i další pracovní skupiny, které měly posoudit legislativní změny, aby vůbec šlo vypsat tendr. Vyžaduje to hromadu mravenčí práce, ale v předchozím období se toho udělalo strašně málo. Jak vidím premiéra i vládu, jakou má tendenci jít do jádra, museli by nás vynést nohama dopředu, abychom od toho couvli. Nedovedu si představit, že by řekl, že toto martyrium nechceme podstoupit.
Evropská komise v dubnu kvůli velkému množství chyb pozastavila vyplácení 114 miliard korun na podnikatelské dotace. Už jste to odblokovali?
Je to na dobré cestě. Tento týden proběhl v Ostravě monitorovací výbor a zástupci komise nám dali najevo, že když dodržíme termíny, auditní orgán rozhodne, kdy znovu začne
Brusel proplácet peníze. Nyní se dotace proplácejí z národních zdrojů. Bude také moct přesunout část ze 14 miliard korun, které se nepodařilo vyčerpat na vysokorychlostní internet, na digitalizaci průmyslu. Musíme jen dokázat, že to nebylo způsobeno naší laxností. Jde zhruba o čtyři miliardy.
Jak probíhá šetření událostí na ministerstvu, které vedly k pozastavení dotací?
Šetříme to, ale je to komplikované. Přišli jsme na to, že i ti vrcholově zodpovědní za strukturální fondy, jako třeba někdejší náměstek Tomáš Novotný, byli „neviditelní“. Úkoly se dávaly ústně, zápisy z porad neexistují, protože žádné nebyly. Museli by začít povídat nižší úředníci, kteří už někde podepsaní jsou. Nechceme střílet do prázdna, musíme mít důkazy, že se tu děly nepravosti. Dokladovatelné výsledky šetření míří bohužel spíše do spodních řad než do těch vrchních. Trochu to komplikuje služební zákon, který neumožňuje s dotyčnými rozvázat pracovní poměr, pokud nejsou trestné činy dokázané.
Firmy si často stěžují, že je problematické dotace čerpat, bojí se kontrol, které se točí na drobnostech. Zjednodušíte to?
I to jsme s komisí projednali. Snižujeme například počet bodů nutných k tomu, aby bylo možné sáhnout si na dotaci. Budou i pro větší firmy. Dřív se hodně cílilo na ty nejmenší, říkalo se, že velcí to nepotřebují, protože mají peněz dost. Ale když se daří velkému podniku, daří se i stovce malých, kteří jsou na něj napojeny. Během června a července bychom měli vypsat nové výzvy na 17 miliard už dle nových podmínek.
A nedostane všechno Agrofert?
Dáváme si na to pozor. Ale myslím, že se podniky ze skupiny Agrofert v našich programech moc často neobjevují.
Zákazem podomního prodeje chceme ochránit slabší skupiny lidí. Chápu, že férovým obchodníkům či zákazníkům, kteří si dokážou sami úsudek udělat, se to nemusí zamlouvat. Ale z hlediska ochrany spotřebitele nám připadá serióznější raději takto postupovat.