Noc kostelů výjimečně otevřela svatojiřský klášter
Velká a malá dramata se prolínala v Zelené světnici Ludvíkovského křídla Pražského hradu dopoledne 23. května 1618. Za zločin proti náboženství a Majestátu stavovští radikálové v čele s Jindřichem Matyášem z Thurnu vyhodili z oken coby „rušitele pokoje a obecného dobrého“Jaroslava Bořitu z Martinic. Následoval jej druhý krajně neoblíbený místodržící, Vilém Slavata z Chlumu. Fabricius své urozené nadřízené následoval náhodou. Podráždění stavové úředníkem, který zřejmě celé drama v Zelené světnici protokoloval, nejprve neurvale smýkali za vlasy a vousy. „Potrestání Fabricia bylo spontánním nápadem několika mladíků, jež vedl Albrecht Jan Smiřický a Thurnův důvěrník Ehrenfried z Berbisdorfu,“
Jedinečné prostory nejstarší řeholní instituce v Čechách, areál svatojiřského kláštera, mohli zhlédnout návštěvníci během páteční Noci kostelů. Jednalo se o jedno z největších lákadel desátého ročníku oblíbené „chrámové“akce v metropoli.
„Představili jsme návštěvníkům část křížové chodby, rajský dvůr a kapli sv. Anny,“popsal prohlídkovou trasu Michal Němeček z pražského arcibiskupství, jeden z organizátorů akce. Lidé se tak výjimečně mohli dostat do míst, která jsou šest let uzavřena. Chátrající objekt je totiž v rekonstrukci. Předtím využívala svatojiřský klášter pro část svých expozic Národní galerie. Návštěvníkům zde byly představeny například sbírky českého výtvarného umění 19. století. Poté v rámci takzvaného majetkového vyrovnání státu a církve jí byl předán areál pražského arcibiskupství jako náhrada za jiné objekty na Pražském hradě.
U založení svatojiřského kláštera stála sestra českého knížete Boleslava II. Pobožného Mlada. Urozená Přemyslovna v 70. letech 10. století podnikla cestu do Říma. Jako bratrova diplomatka zde „lobbovala“za zřízení pražského biskupství. Blízký jí však byl duchovní život, v Římě přijala řeholní jméno Marie a do Prahy přivedla první sbor panen pro svatojiřský klášter. Mlada/Marie se stala první abatyší instituce, kterou její bratr nadal zřejmě velmi solidním majetkem. Jednalo se o první řeholní instituci v Čechách. Teprve později, na sklonku 10. století vznikl také mužský benediktinský konvent na Břevnově.
V čele kláštera stanuly i další významné ženy z vládnoucího rodu. Na začátku 13. století se abatyší stala Anežka Přemyslovna, dcera druhého
Jen s nejnutnějšími věcmi opustil sekretář Horskou branou vřící českou metropoli. Krátce se skrýval kousek za hradbami města u známého ve vsi Volšan (Olšany), načež odjel do Vídně, raportovat o tom, co se v Praze děje.
Metropole Habsburského soustátí se po dobu stavovského povstání českého krále Vladislava II. S její érou je spjata obnova kláštera. Ve 13. století bylo ve svatojiřském klášteře zřízeno významné skriptorium, písařská dílna.
Význačnou představenou u sv. Jiří se stala také v druhé polovině 13. století další z princezen Přemyslovského
– Pravděpodobně v tomto roce nastoupil Fabricius na
post v české dvorské kanceláři. Stal se nadřízeným ostatních úředníků, mimo jiné ručil za dokumenty zde vyhotovené.
se stal náhodnou obětí pražské
– Nakupoval konfiskované majetky v Praze a středních Čechách. O rok později se dočkal povýšení do rytířského stavu. rodu, Kunhuta, sestra krále Václava II. S její érou se pojí například jedna z důležitých písemných památek českého vrcholného středověku, Pasionál abatyše Kunhuty. Jedná se o soubor pěti duchovních textů s 26 iluminacemi.
Přízni se svatojiřský klášter těšil i v éře Lucemburků. Císař Karel IV. ve 14. století abatyším přiznal titul kněžen a privilegium korunovat české královny. Rozvíjel se zde kult sv. Ludmily. Klášteru věnoval například Ludmilinu stříbrnou helmu.
Za husitské revoluce musely členky konventu uprchnout, klášter se probouzel k životu v 16. století. Na počátku 18. století se komplex dočkal jedné z barokních přístaveb, kaple sv. Jana Nepomuckého, ale také historické práce o dějinách konventu.
Osudnými se svatojiřskému klášteru staly osvícenské reformy Josefa II. Císař církevní instituci roku 1782 zrušil. Budovy dostal k dispozici vojenský erár. Civilní život se do význačného historického objektu začal vracet až o sto let později. Na přelomu 60. a 70. let 20. století byl areál adaptován pro výstavní účely. (boh)