NEBESKÝ OBR NAD PRAHOU
Létala u nás největší komerční vzducholoď světa, proslulý Zeppelin NT. Kdo měl možnost se v ní proletět, pro toho to byl životní zážitek.
ny o létání měl v životě snad každý. Ten pocit neskutečné svobody a pro někoho možná paradoxně i bezpečí, když člověk roztáhne ruce... a vznese se. Jenže já teď nespím, a přesto létám jako ve snu. Stojím nad Prahou zalitou odpoledním sluncem a kochám se. V úzké uličce vzducholodi Zeppelin NT člověk vidí pod sebe na všechny strany. Přesto nemá pocit závratě nebo něčeho podobného. Jako by vám někdo za okny pokojíku začal promítat letecké pohledy na město. Působí to až neskutečně. Jen díky tomu, že některá z oken lze otevřít a vystrčit ruku, vám dojde, že tohle je skutečnost. S fotografem se shodneme, že je to minimálně druhý nejlepší zážitek v našich životech.
„Létám přes dvacet let a rozhodně mě to neomrzelo,“reaguje na naše nadšení pilotka stroje Katharina Lillian Boardová. To ona se svým kolegou „přikormidlovala“s lodí z domovského přístavu ve Friedrichshafenu nedaleko Bodamského jezera na Letiště Letňany.
JAKO NA LODI
„Vzducholoď je opravdu trochu jako loď,“vysvětluje pilotka Boardová, dnes spíš v roli stevardky a druhého pilota. „Jako když ovládáte křížence mezi letadlem a vrtulníkem. Můžete relativně prudce stoupat i klesat, ale musíte hodně předvídat. Obrovská hmota má velkou setrvačnost a vzduch se chová jako tekutina,“vysvětluje podobnost s lodí.
DÉLKA: 75 METRŮ Zeppelin NT je nebeský obr současnosti, historicky je však
tento pojem relativní. Praha už totiž zažila větší návštěvu. Nový Zeppelin má sice s délkou 75 metrů nárok na titul největší létající komerční vzducholoď na světě, ale ve srovnání se Zeppelinem D-LZ127, který u nás zakroužil 25. srpna 1930, je pouhým trpaslíkem. Tehdy plul nad Pražany kolos o délce 236 metrů. Legendární Hindenburg, který v roce 1937 havaroval v New Jersey, měřil dokonce 245 metrů. Jen pro srovnání: největší současný letoun Antonov An-225 Mrija měří 84 metrů, a obří Airbus A380-800 je dokonce o dva metry kratší než Zeppelin NT.
Pocity jsou to opravdu podobné. Chvílemi máte pocit, že se vlastně vůbec nehýbáte a stále stojíte na pevné zemi. A to přestože uháníte sedmdesátkou ve výšce kolem 300 metrů. Občas se to trochu zhoupne, ale mořské nemoci se bát nemusíte. Stabilita lodi je obrovská a v silném větru se nelétá.
Nosným plynem Zeppelinu NT je helium. To je ten výrazný rozdíl proti tragickému Hindenburgu, který havaroval před 81 lety. Jak vysvětluje pilotka Boardová: „Hindenburg měl vyztuženou konstrukci a byl naplněn hořlavým vodíkem. My dneska používáme polovyztuženou konstrukci a nehořlavé helium, což ze Zeppelinu dělá nejbezpečnější dopravní prostředek na světě.“
Tři motory Textron Lycoming jsou připevněny přímo ke konstrukci a dokážou kolos rozpohybovat maximální rychlostí 125 kilometrů za hodinu. Když ovšem fouká protivítr, je to výrazně méně. Jistě si vzpomenete na Cimrmanův sedmihodinový let na Brusel, který právě kvůli protivětru skončil nedaleko Varšavy. Při cestě z Německa do Prahy byla průměrná rychlost 30 uzlů, což je zhruba 56 kilometrů za hodinu.
ZAKÁZANÝ HRAD
Pomalu se vznášíme nad letňanské letiště. Dvanáct pasažérů, dva piloti a jedna vzducholoď. Míříme nad Holešovice, Staré Město a dál k Barrandovskému mostu. Nad Letnou odbočujeme na pozvání řídicí věže na speciální zajížďku nad Letiště Václava Havla. Běžně zapovězený letový prostor se nám otevírá. Zeppelin může téměř všude. Jen jediné místo nad Prahou je na pilotově mapě zakroužkované jako zakázaná oblast: Hrad.
„Všichni nás chtějí vidět,“poznamenává pilotka. Pomalu poletujeme nad ranvejí, kroužíme nad Terminálem 1 a pozorujeme odpočívající letadla na stojánkách. Jen nás dvanáct běžných smrtelníků na palubě má možnost něco takového vidět z tohoto úhlu. Jinak je pohyb v této oblasti striktně omezen a jen velmi výjimečně se vydávají povolení ke vletu.