Jak Ondříček vidí Zátopka
Zatímco sklízí chválu za televizní Duklu 61, jejíž druhý díl se vysílá v neděli, chystá režisér David Ondříček vysněného Zátopka.
Po dvou neúspěšných pokusech to napotřetí vyšlo: Rada Státního fondu kinematografie označila projekt Zátopek za nejlepší z podaných žádostí a přidělila na jeho vznik i nejvyšší podporu, 15 milionů korun. Režisér David Ondříček může obnovit přípravy.
Jak dlouho vlastně na svůj film o Emilu Zátopkovi čekáte?
Pracovali jsme na něm s přestávkami, nicméně první nápad se zrodil už v roce 2007. Přišel s ním skladatel Jan P. Muchow, který tehdy sám běhal, já se pro něj nadchl, zavolal jsem Daně Zátopkové a začali jsme vymýšlet základní kostru.
To je jedenáct let. Ještě pořád Muchow běhá?
Ne, už neběhá, oba jsme si od té doby zničili tělo fotbalem, ale nadšení pro Zátopka nás nepřešlo.
Proč vlastně?
Jednak mě lákají neobjevené prostory, jednak se rád dívám na sportovní filmy s přesahem, ale sám jsem je ještě netočil. Navíc u mě často hrají roli podněty z rodiny. Tatínek mi líčil, jak Zátopek jednou závodil se psem a tak ho uštval, že se ho pes potom bál. Taky mě okouzlila povídka Oty Pavla, ale hlavně mě fascinuje Zátopkův až nečeský přístup, čímž myslím jeho bezmezný optimismus, vůli a píli.
Čili typický americký hrdina.
Řekněme, že v podstatě jde o ztělesnění amerického snu v Čechách, ale u Zátopka se k tomu přidává lehkost, kterou Američané nemají. Byl to prostě šprýmař, přesněji se to říct nedá. Zrovna jsem četl historku, jak na přání finských novinářů předvedl sestavu svých pravidelných cviků, kterou si v té chvíli vymyslel. Zároveň jako první atlet v historii trénoval systematicky a tvrdě, myslel na životosprávu, postupoval krok za krokem. Postavil základy pro dnešní vrcholové běžce.
Ale nehodláte vyprávět jenom o sportu?
Jistěže ne, Zátopek bude zároveň drama politické i rodinné, obsahuje rovněž jeho přešlapy a pády, snažím se, abych mu nestranil. Nicméně původně jsme s Muchowem došli do fáze, kdy jsme nevěděli, jak se scénářem dál, taky jsme tehdy grant nedostali právem. Tudíž jsme oslovili Alici Nellis, která přinesla úplně jiný pohled, na rozdíl od nás nesportovní, nesentimentální, přitom s něžným pochopením pro Danu Zátopkovou, jejíž postavu posílila. A napotřetí nám grant dali.
Už v první fázi jste ohlásil, že manželskou dvojici atletů budou hrát Václav Neužil a Martha Issová. Pořád to platí?
Rád bych, když předchozí fyzickou přípravu mají za sebou, musíme je znovu prověřit, příští týden je čekají zkoušky. Václava trénoval vynikající atletický kouč Jan Pernica a dovedl ho tak daleko, že už běhal skoro Zátopkovým tempem, ovšem nejvýš čtyřstovku, pak odpadl. A Marthu měl na starost Rudolf Černý, trenér Barbory Špotákové; radily jí i Špotáková či Zátopková. Házela už oštěpem dost daleko, teď si Martha zkusí běžné závody, aby poznala náladu, nervozitu, napětí.
Kdy začnete točit?
V dubnu 2019, do té doby seženeme poslední peníze, které ještě do rozpočtu chybějí. Už se přidali Belgičané a Finové, i když tam je malý háček, máme točit na olympijském stadionu v Helsinkách, jehož současné opravy se stále protahují.
Přinese Zátopek klasický životopis od dětství po smrt?
Rozhodně ne, ale stavbu příběhu nechci prozradit. Snad jen tolik, že klíčová bude návštěva, kdy se u Zátopka v Praze v 60. letech objevil australský běžec Ron Clarke. Pro jeho roli počítáme s angažováním Angličana, Američana nebo Australana, uvidíme. Také další Zátopkovy soupeře obsadíme cizinci, ale to je opravdu ještě daleko.