VELKÝ TEST Co víte o svých dětech?

Dnešek je Dnem dětí. Příležitost zařádit si s nimi a taky se o nich něco dozvědět. Tušíte třeba, kolik objetí denně potřebují? Otestujte se!

1. KOMU JE PODOBNÉ

Říká se, že děti jsou bezprostředně po narození podobné víc tatínkům. Je to pravda? a) Ano, příroda je moudrá. b) Naopak, jsou téměř vždy po matce. c) Podobají se přibližně stejně často jak tátovi, tak mámě. Správně je c – potvrdil to výzkum Roberta Frenche a Serge Brédarta z roku 1999. Novější studie z roku 2007 vědců z Georgia Southern University dodává, že se děti podobají možná o něco častěji matce, ale matky (a její příbuzné) mají potřebu říkat, že jsou „celé po tatínkovi“. Důvod je jasný – chtějí ujistit své muže o jejich otcovství.

2. POTŘEBUJÍ UKOLÉBAVKY

Snad ve všech kulturách se zpívají malým dětem písně na dobrou noc. Zjistilo se, že ukolébavky děti nejen uklidňují, ale: a) také povzbuzují vývoj mozku, b) podporují intenzivnější vazbu mezi dítětem a rodičem, c) mají pozitivní vliv na komunikační a jazykové dovednosti. Všechny možnosti jsou správně. Existují studie, které dokazují, že specifické melodie a modulace mateřštiny připravují dětské ucho, hlas i mozek na užívání jazyka. Podle specialistky Ruth Hewston z Univerzity ve Worcesteru děti, kterým rodiče pravidelně dopřávaly uspávací rituál, začaly mluvit mnohem dřív. 3. O CO MAJÍ ZÁJEM Kupujete malým dětem elegantní plyšáky v pastelových barvách? Pak budete zklamaní – ony o ně moc nestojí. Mimina preferují kontrastní barvy před jemnými odstíny. Naprosto ideální je pro ně černobílá kombinace. Co dál upoutá jejich pozornost?

a) Vlastní obraz v zrcadle. b) Lepší vždy něco pohybujícího se než statického. Otáčející buben v pračce je zajímavější než sedící plyšák. c) Mnohem víc než předměty mimino baví sledovat lidské obličeje. Je dokázáno, že preferují příjemné a usměvavé tváře před zamračenými. Možnosti b a c jsou správně, v zrcadle se děti poznají mnohem později, než si myslíme. Průměrně tak v roce a půl, někdy i později.

4. VÍTE, Z ČEHO MAJÍ STRACH?

Psycholog Jan-Uwe Rogge napsal knihu

Dětské strachy a úzkosti, kde se podrobně věnuje tzv. vývojově podmíněným strachům. Popisuje například separační úzkosti mimin a batolat. Tušíte, v jakém věku se vlastně děti začnou bát nadpřirozených jevů a postav? a) Hned po narození. b) Kolem třetího roku, někdy později. Záleží na tom, jak spolu čtete, o čem si spolu povídáte, jak probouzíte fantazii. c) Období, kdy ožívají stíny na stěnách, ve skříních se zabydlují skřítci a pod postelí se skrývá zrůda, přichází zhruba na druhém stupni základní školy. B je správně. Může přijít i období, kdy má dítě svého imaginárního kamaráda – a nebojte se, neznamená to, že blázní.

5. KOLIK TOHO NAMLUVÍ

Všichni víme, že první slůvka se objevují kolem prvních narozenin. Kolik slov zhruba umí pětileté dítě? a) Pět set. b) Tisíc. c) Dva tisíce slov. Možnost c je správná, i když existují i méně či více hovornější děti. Tisícovku slov by dítě mělo znát ve třech letech, kdy většinou nastupuje do školky, a v šesti, kdy jde do školy, by se mělo dostat zhruba na tři tisíce slov.

6. JEHO SEBEVĚDOMÍ

V současné době se hodně mluví o tom, že by rodiče ve svých dětech měli probouzet zdravé sebevědomí. Americký psycholog Carl Pickhardt je jakožto autor patnácti knih o rodičovství expert na toto téma. Říká, že dítě, kterému chybí sebevědomí, přistupuje neochotně k novým výzvám, nechce zkusit nic nového, protože se bojí, že selže nebo zklame svoje okolí. Co tedy dětské psychice podle vás pomůže?

a) Oceňovat snahu bez ohledu na vítězství či prohru. b) Chválit výhradně za úspěchy. c) Nechválit vůbec – to dítě zocelí nejvíc. Pickhardt radí a – dítě by se podle něho nikdy nemělo stydět za to, že něco zkusilo. „Z dlouhodobého hlediska vám neustálé snažení vystaví pevnější sebevědomí než občasný úspěch,“tvrdí.

7. MAZLENÍ

Mazlení léčí. Podle Psychological Science objímání skutečně chrání před chřipkou a dalšími infekcemi. Taky tiší bolest – však víte, že když dítě spadne, potřebuje pomazlit a pofoukat, a když je nemocné, nejrychleji se vykurýruje ve vaší posteli. Slavná terapeutka Virginie Satir spočítala, kolik přesně objetí dítě potřebuje. Hádejte. a) Zdravé osm až dvanáct denně, nemocné ještě víc. b) Stačí alespoň jedno. c) Jedno denně od mámy, jedno od táty, jedno od babičky nebo dědy, jedno od kamaráda. Správně je a. A pozor, objímání a mazlení potřebuje i dospělák! Minimálně čtyři, aby vůbec přežil. Bez toho vám v těle neřádí dost oxytocinů.

8. CHYTRÝ PO MNĚ!

„Dědičnost je to, na co věříme, když máme inteligentní dítě.“Myšlenka, která trochu paroduje vliv genetiky. Ve skutečnosti je to poměrně složité. Má na inteligenci větší vliv genetická výbava, nebo prostředí? a) Jednoznačně geny. b) Prostředí – tedy rodina, škola, kamarádi, zájmy. c) Půl napůl. Vědci se neshodnou. Důkazy pro svoje tvrzení mají oba tábory, debatu nelze ani umírnit tvrzením, že je to padesát na padesát. Zdravý rozum by snad řekl, že máme určité genetické dispozice, ale do velké míry záleží, jak je prostředí, ve kterém žijeme, potlačí, rozvíjí a podobně. Roli hraje určitá naprogramovanost, ale i vnější faktory.

9. HROZNÁ MLÁDEŽ!

„Naše mládež nemá správné chování. Neuznává autority a nemá úctu před stářím. Děti odmlouvají rodičům, srkají při jídle a tyranizují své učitele.“Tento citát o nevychovaném mládí a) opakovaně pronáší současný psycholog Philip Zimbardo, b) jsme si vypůjčili od vašeho dědy, c) se přičítá Sokratovi, řeckému filozofovi, který žil v 5. století před naším letopočtem. Tento citát je důkazem, že si z nějakého záhadného důvodů už po staletí každá generace myslí, že ta, co přichází po ní, je mnohem nezvedenější. C je správně.

10. PRVNÍ SEX

Ne každému to může být příjemné, ale k dospívání patří i sexualita. V kolika letech mají čeští mladí lidé první zkušenost se sexem? a) Věk, kdy mají lidé první sex, se neustále snižuje. Tak tak se udrží na zákonné hranici patnácti let. b) Průměrně v sedmnácti letech. c) Překvapivě později než „za nás“, zhruba ve dvaceti. V sedmnácti – b je správně. Rozhodně jsou dnešní mladí rozumnější než Shakespearova čtrnáctiletá Julie.

11. ČÍM VÍC JICH MÁTE, TÍM LÍP!

Jistě se najdou i studie, podle kterých je skvělé být jedináčkem. Víc pozornosti ale poutají ty, které dokazují, že sourozenec je benefit k nezaplacení. Proč? Výhody jsou jasné: sourozenci ušetří za dárky, protože je můžou rodičům kupovat spolu, a navíc se podělí o domácí práce. Navíc: a) sourozenci bývají i chytřejší – podle vědců z Concordia University se od sebe bratři a sestry pořád učí něco nového, b) sourozenci bývají úspěšnější i v životě. Vědci z univerzity v Essexu tvrdí, že úspěch staršího motivuje mladšího a že často naopak i mladší vyhecuje staršího. Prostě zdravé ambice v rámci smečky, c) jsou sourozenci lepší v rozvíjení vztahů obecně. „I když z těch všech konfliktů rodiče bolí hlava, poskytují dobrý trénink pro interakci s vrstevníky,“říká expertka Laurie Kramer z University of Illinois. I když se doma k sobě chovají jako saně, vzájemně se tihle rivalové pro ostatní dělají milejšími. Věřte nebo ne, všechny možnosti jsou správné. Pokud jste ještě fit, pořiďte si další děti!

12. VZÁJEMNĚ SI PRODLUŽUJÍ ŽIVOT!

Šokovat vás může i to, že lidé bez rodinných vazeb (hlavně sourozeneckých) umírají průměrně o sedm a půl roku dřív než lidé s rodinou. Pozor, je to zhruba stejný rozdíl jako mezi kuřáky a nekuřáky. Čím to je? a) Sourozenci si prostě zlepšují mentální zdraví (v American Journal of Psychiatry vyšla studie, ve které se přímo tvrdí, že sourozenecké vztahy jsou prevencí deprese v dospělosti a udržují se fyzicky fit). b) Zkrátka příroda. Mají silnější rodiče (zplodili více dětí), tak jsou i oni silnější. c) Vědci pro to nemají vysvětlení. Správně je a. Uvádí se, že až 43 procent lidí věří, že sourozenci (a přátelé obecně) mají největší vliv na zdravý způsob života. Podle vědců dospělí sourozenci trpí méně obezitou a alergiemi. Navíc podle sociologů z Ohio State University se sourozenci mnohem méně rozvádějí. A manželství je jak známo životabudič.