Recept na zkrácené úvazky

Veřejný sektor by měl jít privátním firmám příkladem ve vytváření částečných úvazků. A pak už stačí jen malá změna zákona.

VČeské republice se pyšníme nejnižší nezaměstnaností z celé evropské osmadvacítky. To je v zásadě pozitivní skutečnost. Jsme premianti Evropy, i když skeptik možná namítne, že to do budoucna může mít vliv na výši dotací z Bruselu. Eurokraté si již dnes říkají – podívejte se na Česko, jak se mu ekonomicky daří, tak mu snížíme subvence.

Jenže všechno v naší zemi není růžové ani na trhu práce. Třeba podíl Čechů a Češek, kteří fungují na zkrácený pracovní úvazek, patří dlouhodobě k nejnižším v Evropě.

Na zkrácený úvazek pracuje jenom pět až šest procent lidí. To je smutně málo. A rozhodně to není tím, že by o zkrácené úvazky neměli zájem. Spíše jich aktuální trh práce v naší zemi reálně moc nenabízí.

Proč tomu tak je? Jako právník vidím mimo jiné úskalí v dnešní právní úpravě zkrácených úvazků.

Pokud si pracovník na zkrácený úvazek vydělá méně než minimální mzdu, firma za něj musí odvést stejně peněz, jako kdyby ji na na výplatní pásce měl. Proto se pracovník s částečným úvazkem prodražuje. A firmy následně zcela logicky nemají zájem částečné pracovní úvazky vytvářet.

Stačilo by přitom jednoduché legislativní opatření, které by zajistilo, že by se zaměstnavatelovy odvody na zdravotní pojištění odvíjely od faktické výše výdělku. Jinak řečeno – zaměstnanci by platili povinné pojistné ze své skutečné mzdy, a ne z té vyšší, virtuální. Bylo by to spravedlivější.

Jelikož o peníze jde až v první řadě, určitě by to posílilo zájem o tvorbu zmíněných kratších pracovních úvazků, alespoň v soukromém sektoru. Samozřejmě ani toto opatření není všelékem, ale podpořilo by to z povahy věci hlavně tvorbu pracovních míst se zkráceným saldem pracovní doby pro nižší střední třídu.

Úřady a státní firmy: Budíček!

Politici hojně hovoří o potřebě tvorby míst se zkrácenými úvazky, symbolickou pochvalu za poslaneckou zákonodárnou aktivitu si zaslouží třeba místopředsedkyně TOP 09 Markéta Pekarová-Adamová. Snaží se tak vyjít vstříc zejména matkám (ovšem i otcům) s malými dětmi a nejen jim.

Nicméně i naše veřejná správa, tedy hlavně úřady, nabízí citované částečné úvazky spíše v malém množství. Veřejný sektor by přitom měl jít privátní sféře příkladem. Nemyslíte? To se však v praxi moc neděje, lidově řečeno, „skutek utek“.

Tím nikterak nepopírám, že je organizačně složitější mít dva správní úředníky na půl úvazku oproti jednomu na plný úvazek. Nicméně veřejná správa, notabene kdo jiný, by v rámci etické infrastruktury měla jít zbytku trhu práce příkladem.

Pamatujme, že nejen prací živ je člověk. Proto, politici, podporujte důsledněji tvorbu zkrácených pracovních úvazků v české kotlině.