Vinohrad nahradili Vrtbové zahradním skvostem
Chřadnoucí historický skvost, malostranskou Vrtbovskou zahradu, vzkřísila rozsáhlá rekonstrukce. Jedinečné dílo barokních tvůrců se po mnohaleté renovaci znovu otevřelo na začátku června před 20 lety.
S 0,31 hektaru není sice největší v Praze, navzdory tomu je Vrtbovská zahrada experty pokládána za nejkrásnější na sever od Alp. Osm let zde probíhala jedna z nejdůkladnějších a nejrozsáhlejších rekonstrukčních prací svého druhu.
„Došlo k obnově fasád, rozvodů, schodiště a drobných dekorací. Zhotoveny byly kopie Braunových soch, provedla se kompletní výměna rostlinstva,“představili tehdy tvůrci rekonstrukce rozsah prací v hodnotě několika milionů korun. Cenný komplex se dostal na seznam světového dědictví UNESCO.
Oblíbené místo stavebníků
Zahrada má za sebou více než třísetletou historii. Barokní Praha počátku 18. století sice již dávno nebyla stálým rezidenčním městem českého krále, na její atraktivitě pro zámožné stavebníky to však neubíralo. „Většinu staveb zadávaly řeholní domy i světské kněžstvo, různá zbožná bratrstva, aristokraté a bohatí měšťané, případně cechy a také univerzita a zemské úřady,“popsal tehdejší stavitele historik Vít Vlnas. K urozeným mecenášům náležel i nejvyšší purkrabí hrabě Jan Josef z Vrtby, pocházející z prastarého českého panského rozrodu Hroznatovců erbu trojího paroží.
Sídlo v Karmelitské ulici získal děd Jana Josefa Sezema v roce 1621 za pohnutých okolností. Předchozí majitel, urozený komponista a spisovatel Kryštof Harant z Polžic a Bezdružic, se zapletl do stavovské rebelie a 21. června 1621 skončil jako jedna z 27 obětí kata Jana Mydláře na staroměstském popravišti.
„Půvabnou barokní terasovitou zahradu Jan Josef z Vrtby zřídil za domem v místě někdejší vinice,“popsal umístění stavby historik Emanuel Poche. Projekt v druhé dekádě 18. století pro hraběte Vrtbu vytvořil barokní architekt František Maxmilián Kaňka.
Od palácového nádvoří směrem vzhůru se zahradní areál úží. Na svahu vznikly tři terasy, jsou propojené schodišti. Spodní terasu ozdobil kruhový bazén se sochou Puttiho, horní krášlí květinová výzdoba. Terasy dodnes nabízí jedinečný výhled na Malou Stranu.
Antické sochy i malby
O sochařskou výzdobu Vrtbovské zahrady se postaral Matyáš Bernard Braun, další z hvězd pražského baroka. Do zahrady umístil sochy antických mytických postav, Bakcha a Cerery či plastiku Atlanta. Bránu komplexu Braun ozdobil alegoriemi Hojnosti a Bohatství.
Malbami Adonise, Venuše a alegoriemi Umění vyzdobil zahradní sál malíř Václav Vavřinec Reiner. Vrtbové nebyli první, kdo svůj palác ozdobili zahradou. Předběhl je Albrecht z Valdštejna, následovali je Lobkovicové či Schönbornové.
Vrtbovskou zahradu lze vždy navštívit od dubna do října od 10.00 do 19.00, vstupné činí 49 až 69 korun.