Čtyři facky a náraz na dno
Fotbalová reprezentace si uřízla ostudu: porážka 0:4 s Austrálií je nejhorší v samostatné historii.
David Čermák fotbalový reportér MF DNES
astavil jedinou vteřinu, pak raději hned foukl do píšťalky. Ukončil bolestivé trápení, ale od nejvyšší porážky v samostatné historii už rakouský rozhodčí Harkam českou reprezentaci neuchránil.
Pokud existuje fotbalové dno, pak na něj včera v St. Pöltenu český tým klesl. Prohrát s Austrálií 0:4, pro to se těžko hledá omluva.
Argument, že Česko narazilo v přípravě na účastníka mistrovství světa, nemůže obstát. Australané nasadili tým bez hvězdných jmen, klidně si mohli dovolit nechat celý zápas na lavičce legendu Cahilla i kapitána Jedinaka, a stejně na malátné Čechy stačili v suchém triku.
„Je to pro mě studená sprcha,“nechápal kouč Karel Jarolím. „Myslel jsem si, že se naše hra i výkonnost posouvají. Ale tenhle zápas mě
Austrálie Česko
z toho vyvedl. Nepamatuji si, že bych zažil utkání, kdy by můj tým vyrobil tolik fatálních individuálních chyb.“
Česko se dlouhodobě trápí i se soupeři, na které by papírově mělo stačit. Ale co předvedlo včera po poledni na útulném stadionku před šesti stovkami diváků, nad tím chvílemi zůstával rozum stát.
Australané si do Rakouska odskočili ze soustředění v Turecku plní elánu, nažhavení, natěšení na velký turnaj.
Zato Češi působili utrápeně, unaveně a hlavně bez chuti – jako by se už viděli na dovolené, ze které jim reprezentační sraz ubral deset dní.
První poločas ještě drželi krok, ale ve druhém předvedli obzvlášť mizerný výkon: za laxnost je soupeř ztrestal třemi góly a těžko hledat někoho, kdo obstál.
Gólman Koubek dostal po parádní sezoně v Rennes v národním týmu první pořádnou šanci, ale nejistým výkonem se zřejmě vyřadil z boje o místo jedničky.
Stopeři Kalas s Jugasem kupili chyby, často si nerozuměli a druhý jmenovaný si při reprezentačním debutu dal i smolný vlastní gól.
V záloze chyběla přesnost i myšlenka, po laciných ztrátách Australané pádili do brejků a snadno je využívali.
A útok? Nevýrazného Krmenčíka kouč Jarolím stáhl o pauze, Schick se v první půli trápil u pravé čáry a ve druhé ho Australané téměř nepustili k míči.
Do několika šancí se Česko prokousalo, ale dvě největší zbrkle zazdilo: Novák z malého vápna překopl branku, náhradník Sýkora zblízka hlavičkoval do gólmana Ryana.
Zaráželo, jak často a výrazně Češi prohrávali sprinterské souboje: ani hráči, kteří by měli patřit k nejrychlejším, se proti hbitým Australanům nechytali.
Do Rakouska přitom Jarolím nepřijel experimentovat, naopak: do nominace napsal osvědčená jména, až dodatečně povolal jediného nováčka Jemelku, kterého proti Austrálii nechal mezi náhradníky.
Mělo se ukázat, jak se tým ustálil, jak si na sebe po fázi hledání, která trvala celou minulou kvalifikaci, hráči zvykli.
„Sázíme na ty, kteří jsou prověření. Chceme kemp využít, abychom se sehráli,“maloval si kouč před poslední přípravou na zářijový start Ligy národů, nové soutěže, ze které může vést cesta na příští Euro.
Jak v ní však národní tým chce obstát proti silnému Slovensku a Ukrajině, když od Austrálie schytal nejhorší debakl od roku 1985?
A má vůbec dál smysl věřit, že se tým s Jarolímem na lavičce vzchopí? Pod jeho vedením za dva roky nepokročil a při pohledu na včerejší výkon je na místě se obávat toho, co přijde ve středu v další přípravě proti o poznání silnější Nigérii.
„Vezmeme si z toho to pozitivní a do dalšího zápasu dáme všechno,“slíbil kapitán Vladimír Darida.
Těžko se ovšem věří tomu, že čtyři australské facky Česko proberou.