Migrační kvóty zřejmě neprojdou

Visegrád zřejmě našel spojence, jak zablokovat kvóty v reformě azylového systému. Jih Evropy však chce zablokovat dohodu, kde kvóty nebudou.

V Praze, ale zřejmě i v Bratislavě, Varšavě a hlavně v Budapešti je slyšet hlasitá úleva. Podle předběžných propočtů se totiž zemím visegrádské čtyřky podařilo sehnat další spojence k zablokování reformy azylového systému známého jako Dublin IV. Znamenalo by to, že na rozdíl od roku 2015 nehrozí, že i v případě většinového hlasování budou schváleny kvóty na přerozdělování žadatelů o azyl. A to dokonce ani v kompromisní variantě, kterou předložilo předsednické Bulharsko, jež počítá s přerozdělením migrantů pouze v případě skutečně velké migrační krize.

„Na českém ministerstvu vnitra mi ukazovali tabulku, z níž vyplývá, že bychom v případě nutnosti dali blokační menšinu dohromady,“uvedl ve Štrasburku jeden z nejvýše postavených českých europoslanců. Podle relativně složitého vzorce může většinové hlasování zablokovat menšina tvořená minimálně čtyřmi zeměmi nebo takovým počtem členů, jenž zastupuje nejméně 35 % obyvatelstva členských států plus ještě jeden člen.

Visegrád může počítat s Rakouskem, kde se kancelář Sebastian Kurz před několika dny proti zavádění kvót znovu jasně vyslovil. „Základem funkčního státu přece je to, že země sama rozhoduje o tom, kolik a jakých lidí přijme,“řekl Kurz.

Podporu, nebo stejně jako v případě hlasování před třemi roky alespoň neutralitu, přislíbil premiérovi Andreji Babišovi při jednání v Helsinkách jeho finský protějšek Juha Sipilä. Na stranu Visegrádu by se mohlo přidat i Rumunsko a zřejmě i některé další země.

Jenže je tu i jiná „blokační menšina“států. Ta naopak hrozí, že v případě, že nový systém nebude obsahovat co nejrozsáhlejší přerozdělování migrantů, kteří dnes do Evropy přicházejí přes několik málo států jižní Evropy, jakoukoli dohodu zablokuje.

Server Politico minulý týden citoval ze společně vypracovaného stanoviska pěti jihoevropských zemí – Itálie, Španělska, Řecka, Kypru a Malty, které odmítají kompromis navržený Bulharskem ze zcela opačného důvodu než země Visegrádu.

„Kontrola hranic a udělování azylu zůstanou nadále zcela na bedrech našich zemí. A to není fér,“říká k návrhu Bulharska, který počítá s možností, že se z přijímání migrantů podle kvót půjde „vykoupit“, jeden unijní diplomat.

Nejpravděpodobnější je odklad

„Pokud se má dosáhnout dohody o reformě azylového systému, kvóty tam v nějaké podobě prostě budou. A Česká republika a vláda v čele s Andrejem Babišem se s tím bude muset nějak popasovat,“říká k tomu jeden vysoký unijní úředník. Pro Česko a další země Visegrádu je tu navíc strašák v podobě pozice Evropského parlamentu, který ve svém loňském návrhu požaduje automatické přerozdělování všech migrantů.

„Evropský parlament schválil pouze stanovisko k tomuto návrhu a rovnou mohu říci, že se diametrálně liší od toho, co je zatím projednáváno na radě,“uvedla nedávno na setkání think tanku Evropské hodnoty ředitelka Odboru azylové a migrační politiky ministerstva vnitra Pavla Novotná.

Vzhledem k obrovskému rozdílu postojů Visegrádu a států jižní Evropy je však nejpravděpodobnější, že v červnu se dohody o reformě nepodaří dosáhnout a jednání přejdou na další, rakouské předsednictví EU, jež Unii povede v druhé polovině roku.